3 knihy o životě, které mě změnily

Asi bych to neměla tak veřejně přiznávat, ale jsem docela kulturní barbar. U každého druhého filmu (pokud to není v kině) usnu, poslouchám už pár let dokola tu stejnou hudbu (dokud do mě Kuba nenasouká něco nového) a období knihomolství jsem si odžila v dětství. Přitom knížky miluju, ale mám takovou tu klasickou výmluvu, že nemám čas. Houbelec, jsem prostě líná a často dám přednost jiným věcem. Takže nelouskám jednu knížku za druhou, ale spíš si pečlivě vybírám.

Poslední dobou čtu hlavně duchovní a motivační literaturu, která mě vždycky dokáže alespoň na chvíli namotivovat, zklidnit nebo naopak nakopat do zadku. Tyhle tři knížky jsou takové moje srdcovky, ke kterým se často ve své hlavě i ve skutečnosti vracím. A pořád v nich nacházím něco nového.

Anita Moorjani "Musela jsem zemřít"

Tohle je pozoruhodná knížka. Četla jsem ji narozdíl od zbývajících dvou jen jednou, ale mám ji stále v hlavě jako by to bylo včera. Anetě věřím vše, co popisuje. Nemám k tomu žádný racionální důvod, prostě to tak cítím. Je to knížka o celoživotním strachu z rakoviny, o následném boji s ní, o smrti a o návratu zpátky do života. Anita opravdu na chvíli umřela. Prošla si takzvanou klinickou smrtí a vrátila se zpět.

Čtěte, pokud se bojíte. Ať už rakoviny, smrti nebo vlastně i života. Takhle knížka pomáhá zbavit se strachu z čehokoliv. Protože jak říká sama Anita, když se přestanete bát smrti, moc dalších věcí, ze kterých mít v životě strach už Vám nezbude. Musím se přiznat, že i když to zní rouhačsky, chvílemi jsem Anitě její zážitek skoro až záviděla. 

Ach to poznání...Myslím,že to je ten klíč ,který činí nás lidi šťastnějšími. A poznání smrti, to je snad poznání ze všech nevyšší!

Jaroslav Dušek "Tvary tmy"

Četla jsem i Duškovu první knížku ZeMě, ale takhle mě prostě baví mnohem víc. Celkově mám pocit, že ten člověk neustále roste a každý nový rozhovor s ním jsou pro mě inspirativnější než ten předchozí. Kniha není zdaleka jen o zážitku z Pobytu ve tmě, ale dotýká se mnoha věcí. Nejvíc mi utkvěla v hlavě myšlenka toho, že výchozím stavem světa je rovnováha a harmonie na takové úrovni, ve které nikdo nemusí nikoho pojídat, aby přežil. Tudíž takzvané breatheriánství. Jarda tvrdí, že úroveň vědomí na planetě určuje člověk, takže kdyby přestal jíst, nakonec i zvířata by se přestala mezi sebou pojídat. Oblíbené aliby všech masožroutů, že jíst maso je přirozené, protože se tak děje i v přírodě, tím dostává dost nafrak. Já vím, dost kontroverzí. Ostatně jako většina Duškových názorů. Avšak opět souzním...

Robin S. Sharma"Mudrc, surfař a byznysmenka"

Od autora jsem četla i jeho známější knihu "Kněz, který prodal své Ferrari", ale tahle se mi líbila daleko víc. Zprvu na mě knížka působila trochu odpudivě. Nemám ráda přechytračené knížky, které na člověka valí jedno moudro za druhým takovou dost násilnou a nepřirozenou formou. S postupem času se mi však knížka zalíbila a na jejím konci jsem se cítila tak nějak "duševně učesaná". Čtěte, jestli máte stejně jako já občas tendence upírat se jen jedním směrem a myslet si, že správně se dá žít jen takhle či onak. Tato knížka Vás možná stejně jako mě přesvědčí o tom, že nejde o to, kde žijeme nebo jako práci děláme, ale že důležité je to JAK. I když nakonec si stejně každý z nás najde ve všem to, co sám potřebuje. Já si v téhle knížce našla pro sebe dost a vím, že se k ní budu v průběhu mého života minimálně ještě párkrát vracet. Než se dostanu zase na vyšší úroveň, řekněme:)

Podzim je ke čtení jako stvořený, tak knížkám zdar!

Máte taky svoje oblíbené "životní" knížky, které Vás vedou a ke kterým se vracíte?