Zobrazují se příspěvky se štítkemcupcakes. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcupcakes. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 25. dubna 2015

Brownies cupcakes

Tyhle cupcakes jsou velmi čokoholické. Já osobně čokoládovým dortům až tak neholduju, ale brownies mám moc ráda. Je totiž krásně vláčné a má svou konzistencí i chutí blízko k samotné čokošce.

Postup při pečení se mírně liší od toho klasického, taky výsledné těsto je úplně jiné. Neobsahuje žádný kypřící prášek a je i po upečení místy stále skoro tekuté. Při pečení se musí superpozorně hlídat, protože přepečené dortíky jsou suché a nedobré. Mluvím z vlastní zkušenosti, jelikož jsem naposledy celou várku v troubě zapomněla o dobrých 10 minut dýl. A nebylo to vůbec dobrý. Teda, dalo se to jíst, ale k brownies to mělo pěkně daleko. Chutnaly spíš jako to klasické a ještě k tomu dost suché čokoládové těsto. Nic pro můj mlsný jazyk...
Taky krém je jiný, než běžně dělávám. S tvarohovým krémem to ještě moc neumím. Krém je tekutější a nedrží na dortících svůj tvar tolik, jak bych si přála. Což ale naštěstí dohání chutí. Jemně nakyslý tvaroh dodá čokoholickému těstu grády a po sérii neustálých mascarpone krémů, které běžně tvořím, je to příjemná změna.


Recept (na cca 16 dortíků)
Těsto:
- 200g kvalitní vysokoprocentní čokolády
- 170g másla
- 37 g cukru
- 4 vejce
- 2 lžičky vanilkového extraktu
- 150g mouky (polohrubá, hladká 50:50)

Krém:
- 500g tvarohu
- 120g cukr moučky
- 1 kelímek smetany ke šlehání
- 2 lžičky vanilkového extraktu

Roztopte ve vodní lázni máslo spolu s čokoládou. Nechte alespoň 10 minut vychladnou a přidejte všechno ostatní. Nejdříve cukr, vejce a extrakt, mouku až nakonec. Lehce smíchejte, naplňte do košíčků a pečte na 180 stupňů 15, maximálně 20 minut. Doba pečení je důležitá. Hlídejte to! Typické brownies jsou vláčné a uvnitř jakoby nedopečené. Ušlehejte si krém a vychladlé dortíky jím ozdobte. Dozdobte podle sebe a své fantazie...(PS: květy sedmikrásek se po vložení do studeného krému mají tendenci rychle uzavírat:)
Nezapomeňte se držet při pečení i všech dalších "dortíkových pravidel" (viz. banánové cupcaky)





Přeju Vám radostné pečení ;)

sobota 21. března 2015

Když se fotí cupcakes...


Tak to vypadá rovnou na sérií blogofotorepportů:)
Když ono je venku tak krásně, že to focení se přímo nabízí. A já toho musela využít, jelikož zítra už má údajně sněžit. No, moc tomu nevěřím, ale člověk nikdy neví.

Napekla jsem cupcakes s koktejlovou třešinkou. Takovou tu nejvíc cupcake klasiku, kterou mám  na polštáři a na kterou se chystám už hrozně dlouho. Už se teda nemůžu dočkat čerstvých třešní (a pak si je ve velkém nakompotuju do zásoby!), ale než na to dojde, musím si vystačit s těmi kupovanými.

Dortíky s třešinkou jsou hrozně fotogenické. Tak mi snad prominete tu nálož fotek...No, a ti mí dva cukrouši opět nechyběli. Nějak se mi do toho focení vždycky zapletou...

Dortíky už jsou snězené, ale myslím, že další várku budu dělat hodně brzy. Naplnila jsem je totiž malinovým rozvarem, jehož ovocná nakyslost moc dobře kontrastuje se sladkým mascarponovým topingem. Je to dost žravé, což se mi ale momentálně příliš nehodí. 

Moje váha stále neklesá, naopak stoupá do astronomických výšin a do čísel, o kterých jsem si vždycky myslela, že jich dosáhnu tak jedině v těhotenství. No jo, je to blbý. Cítím se a vypadám hrozně opuchle. Sice pomalu skoro zapadám mezi mé početné těhotné kámošky, ale jinak nic moc teda. Ale teď, před všemi těmi uzávěrkami a gradujícím daňovým obdobím se zkrátka nedokážu přinutit ani k pohybu, ani k eliminaci jídla, kterým se často uklidňuju, když už mi ty čísla lezou i ušima. Už aby to bylo pryč! Jelikož jestli budu takhle mrzká každý březen, myslím že se ten můj muž rozvede dřív, než si mě stačí vůbec vzít. 
Ale jinak je to dobrý!! Konečně pracuju z domu, těžce ušetřené peníze jsem vrazila do techniky a pořídila si červeného laptop pomocníka, se kterým můžu být konečně mobilní. Nemusím jezdit denodenně do té škaredé Ostravy a piplám se s těmi čísly pěkně v klidu lesa a otravuju ty moje dva kluky svojí celodenní přítomností. A až skončí březen, tak už to bude snad úplně fajn a mě se nebude při pohledu na děsivě rychle se blížící datum posledního března chtít automaticky skákat z okna. A tak alespoň peču a fotím, abych se trošku odreagovala. No, a pak to všechno samozřejmě jím. Zkrátka začarovaný kruh!:)

A tak duben raději už teď slavnostně a hlavně veřejně vyhlašuju měsícem sportu, jógy a běhu.

A co vy, jak užíváte toho krásného počasí? Taky nevíte, kam po zimě se všemi těmi nasyslenými kily navíc?












♥

neděle 1. března 2015

Cupcakes etažéry


Dneska jsem konečně pořádně nafotila naše stojánky na cupcakes a když už ty fotky nahrávám všude možně na internet, řekla jsem si že s něma budu otravovat i na blogu.

Vždycky horečně přemýšlím, jak doma vykouzlit bílé neutrální pozadí, kde najít to nejlepší světlo popřípadě jak udělat fotku zajímavější a barevně ladící. A nakonec většinou zjistím, že nejlíp ty věci stejně vypadají venku v přírodě.

Když tady tak sedím, upravuju fotky a koukám na ně, dostala jsem chuť něco upéct. Nepekla jsem cupcaky...no, už ani nepamatuju. Chtělo by to ale nějaký dobrý recept. Většinou mi totiž trvá, než doladím cupcaky do fáze, kdy jsem s nimi chuťově spokojená a snad ani jednou jsem nebyla spokojená hned na první pokus. Teď bych si dala nějaké opravdu netradiční. Třeba něco s levandulí, meduňkou, matcha čajem nebo tak něco...Nemáte nějaký odzkoušený recept?

Jestli se Vám stojánky líbí, najdete je na našem webu.

Hezkou neděli vespolek!







Etažéry na cupcakes by Repper

čtvrtek 29. ledna 2015

Panda cupcakes

Tyhle cupcaky jsem pekla už před Vánoci na předvánoční párty Perverzní Pandy. Takže tématicky...


V češtině jsem na ně nikde návod nenašla a sama jsem s cupcakama nejdřív trochu bojovala a tak přidávám návod a pár rad, které možná někomu příjdou k dobru. Největším zádrhelem byl v mém případě krém. Nejdřív jsem zkoušela ten z mascarpone, tak jak ho dělám nejčastěji ale mascarpone se rozteklo, cukr roztál a vypadalo to dost blbě. Tak jsem udělala kompromis v podobě máslového krému a cupcaky drželi jak přibité!

Potřebuješ:

Na ozdobu
  •  cukr krupici
  • velké čokoládové čočky (seženete nejspíš jen ve specializovaných cukrářských prodejnách) v   supermarketech mají většinou jen ty maličké
  • čokoládové zdobení, takové ty "tyčinky" (mají i v supermarketech)
  • bílou a černou potravinářskou gelovou barvu (curkářská prodejna)
  • štěteček


Na krém
  • 250 g másla 
  • cukr moučka (podle chuti a raději jen trošku...)


Na těsto:
Použijte takové těsto, jaké máte rádi. Já udělala klasické základní těsto (viz. třeba tady) s kakaem. A po upečení jsem pomocí vykrajovače jadřinců na jabka vydloubla do těsta díru kterou jsem naplnila dobrou jahodovou marmeládou.

Postup je podle obrázku asi víc než jasný ale stejně ho raději přidám.
Nejlíp den dopředu si nakreslete očička. Pomocí bílé barvy bělmo a následně černou tečku (barvy schnou rychle, ani se nemusí příliš čekat).
Upečte těsto, vyšlehejte máslo s cukrem na krém. Vychladlé cupcaky pak nazdobte jako normálně krémem ve zdobícím šáčku (v ne příliš velkém množství.). Do mísy si následně nasypte cukr krupici a vrch cupcaků v něm opatlejte pěkně dokulata. A pak jen dozdobte. S čokoládových pecek uděláte jak oči, tak uši i nos. A pusu dodělejte zdobením. Pusa je na tom celém největší paplačka a titěrnost, jinak na kapkejcích vlastně nic není, vážně.

Nečekejte ovšem nijak extra chuťový gurmánský požitek. Já alespoň klasický máslový krém zrovna dvakrát nemusím ať je našlehaný sebevíc a ten cukr nahoře taky není nic z čeho bych skákala až do stropu. To je taky jeden z důvodů, proč se přílišnému zdobení jídla vyhýbám. Většinou bývá vzhled na úkor chuti a já v chuti hrozně nerada dělám kompromisy :) Ale tady jde prostě hlavně o ten efekt, to je jasný. Pokud si však vyhrajete s  těstem a nepřesladíte krém (udělejte ho nejlépe téměř nesladký, jen našlehané máslo a malinko cukr moučky. Krém osladí ten cukr na povrchu), bude to dobrý! 









Dali byste si Pandu? Nezapomeňte, že Pandě se nikdy NE neříká!

(a jestli se Vám líbí náš etažér, najdete ho na našem Fler-shopu;)

Mějte se bájo a nezapomeňte že pro udržení zdravého způsobu života je třeba nutné občas hřešit! ♥

pátek 21. listopadu 2014

BBC neboli božsky banánové cupcakes


Já vím, jsem s těma svýma zkratkama už trochu trapná. Ale když já těmhle cupcakům vážně od včerejška přezdívám Bíbísíčka. Protože cokoliv takhle dobré musí mít svojí zkratku, že jo. Však to znáte, kapézetka, čédé, wi-fi... (ty dráhy byly jen chabým pokusem o vtip..)

A jelikož recept na banánové cupcakes dlužím už několika lidem, tady ho máte. 

čtvrtek 9. října 2014

3D neboli Drobné dýňové DIY




   Když doma najdete kousek tvarovací hmoty, špejle, nějáké šikovné špachtličky (ale jde to i bez nich) a nakonec trochu té akrylové oranžové a zelené barvy, můžou Vám za pár minut vzniknout doma podobné malé (v mém případě trochu postižené) dekorativní dýně. 
Avšak držím Vám palce, ať se Vám povedou líp než mě. Tvarování a modelování mi nikdy nešlo, sochař ze mě holt nebude.

neděle 28. září 2014

Zazimovat se létem aneb mé podzimní šťastnosti

   Slibovala jsem Vám své podzimní radosti, ale měli byste vědět, že jsou to spíše takové moje vyletněné zpříjemňovadla a poslední ohlédnutí za uplynulým letním časem. Ano, zazimovávám se létem a vsakuju poslední paprsky úžasného babího léta, které k nám včera přišlo. 

Nechte mě proto dneska (a možná ještě celý příští týden) trochu sluníčkově bláznit než nás naplno pohltí teplé svetry, dlouhé šály a další roční období.

   V sobotu jsem měla pocit, že na mě něco leze a tak jsem si taky zalezla. Do peřin. A přibrala jsem i ty své šťastnosti, protože jsem je jednak chtěla pro Vás nafotit a jednak jsem zjistila, že je v těch peřinách vlastně stejně všechny využiju. 
Nebudu Vám vykládat pohádku o tom, že pokaždé když se jdu zahrabat do peřin, mám sebou takovéhle nastajlované aranžmá. Někdy mi víc než hezké věci dělají společnost jen značně nesexy teplé ponožky a dva páry psích nožiček. 
Ale zjistila jsem, že je vlastně moc příjemné zútulnit si kdykoliv a jen tak svoje ležení voňavou svíčkou, olejíčkem nebo kytičku pro radost. Ale nepředbíhejme. Jedno pěkně po druhém. Takže čím si dělám momentálně radost?



Šťastnost no.1: Cupcakes
Kdo nás sleduje na Instagramu, tomu nemohlo ujít, že je to tam poslední dobou samý cupcake. Ano, peču je jako šílená. Je to taková moje nová zábavka a já se snažím přijít na ten nejlepší poměr, který by způsobil nejvláčnější těsto a nejlehčí krém. Přitom by to vše v ideálním světě mělo mít ještě co nejlepší vzhled a pokaždé jinou chuť. Trošku jsem se do cupcaků zažrala. Baví mě jak jsou roztomilé, jak lehce je lze darovat a jak moc variací ukrývají. Ideální věc na vyblbnutí.
Vím že jsem s pečením cupcaků pozadu asi tak desettisíc let, že cupcaky byli in někdy před 5 lety ale je mi to tak ňák fuk. Já je začala péct prostě teď ... A tenhle čokoládový se špetkou chilli není sice (zatím) tím nejnadýchanějším ani (zatím) tím nejkrémovitějším, ale zaručeně je tím nejčokoládovějším. A na naší sobotní oslavičce sklidil úspěch. A teď už slibuju, že už brzy bude na našem "Instáči" více nábytku a méně žrádla ...:)


Šťastnost no. 2: Slunce a písek ve skleničce
I tady se přiznávám. Jedná se o mojí první svíčku od Yankee Candle. Chtěla jsem si nějakou koupit už asi milionkrát, měla jsem v plánu přivézt si jich tak tunu před třemi lety z USA a čichala k nim už nespočetně krát. A stejně se ke mě nakonec dostala první svíčka až teď. I když plno lidí (i já) dává přednost raději jejich voskům do aromalampy(protože jsou levnější, co do vůně intenzivnější a dostupnější) myslím že je poměrně hodně fajn mít doma alespoň jednu YC ve skle. V interiéru jí to vyloženě sekne, vydrží hořet neuvěřitelně dlouho a já už spřádám plány na to, co udělám s tím krásným skleněným obalem až dohoří. 
Svíčky Yankee Candle jsou celosvětová klasika a ty nejvíc klasikovité vůně jsou navíc označené jako platinové. Sun and Sand je jednou z nich. Proč? Myslím, že tahle vůně nemůže urazit fakt nikoho. Je jemná, opravdu jemná, až decentní. A velmi nevtíravým způsobem Vás přesune někde do Karibiku (.....Polynésie, Indonésie, Malajsie.... - doplňte místo Vaší vysněné pláže) aniž byste si to pořádně stihli uvědomit. Pokud si chcete na chvíli zavzpomínat na letní dovolenou ale obáváte se silných a omamných vůní, které dokáží některé svíčky během pár sekund vytvořit, tahle bude přesně pro Vás.



Šťastnost no.3: Je hrníček z dětství.
  Myslím, že ne vlastně úplně z mého ale že z něj pil až jeden z mých mladších bratrů. Ale já v té době byla taky ještě dost malá takže je to stále dětství i mé, i když pokročilé. A když moje mamka nedávno nevěděla co dál se sadou dětského porcelánu s medvídky, bez řečí jsem se jí ujala.



 Šťastnost no 4: Růžový olej
S Růžovým olejem od Hauschky nelze býti nešťastným. A tenhle můj je šťastností dvojitou, jelikož jsem ho vyhrála.
Myslím, že to byl jeden z těch úplně prvních balíčků, který jsem si od Hauschky objednala a ve kterém byl malý vzorek tohohle velikána. A jestli Hauschku znáte, víte že jejich vzorky zas až tak malé nejsou. A tak mi těch pár úžasně voňavých kapek dělalo radost poměrně dlouho.
Když jsem pak na fejsbukových stránkách Hauschky objevila soutěž o tyhle olejíčky, věděla jsem co dělat. Na nejrůznější soutěže mám celkem štěstí už od dětství a tak jsem to zkusila i tentokrát. A ono to vyšlo. Sice ne napoprvé, ani napodruhé ale asi napopáté. Cestu ke mě si však nakonec našel, drobek voňavý.


A nebásním o něm jen tak nazdařbůh. Nevím sice jak to Hauschka dělá (vždycky jsem si myslela že prostě olej jako olej) , ale tenhle malý zázrak nebesky hydratuje. Mám občas suché paže, na kterých se mi tvoří malé šupinky a když se jím natřu, mám několik dní po starostech. Nejlepší a nejekonomičtějšín variantou je samozřejmě aplikace učiněná ihned po výlezu ze sprchy. Oleje pak stačí na mokré tělo jen pár kapek. A už jsem se zmiňovala o té vůni? Aromaterapie jak vyšitá. Vůni růže miluju ale zdaleka ne vždycky a ve všem. Některá kosmetika s růžovým obsahem voní hrozně těžce a někdy až zatuchle. A člověk nikdy dopředu moc neví, jestli mu bude zrovna tahle lahvička vonět. U Růžového oleje od Hauschky však nic takového nehrozí. Voní jednoduše přesně tak jak by měl. Lehce, jemně a ta vůně je hrozně uklidňující. Když se jím po sprše natřu a zachumlám do peřin, cítím se pak jako v nebíčku. Vidím to tak, že tenhle kámo bude nejspíš mým nejvěrnějším přítelem do dlouhých a zachmuřených podzimních večerů.




Moje dnešní povídání je u konce. Loučím se z peřin (ve kterých teď už stejně opravdově nejsem takže mi nemáte co závidět) a kráčím vstříc prosluněnému pracovnímu týdnu. Chce to vstřebat každý jeho sluneční paprsek ať se na ten podzim a zimu pořádně zazásobíme.

Máte z některých z mých šťastností vlastní zkušenost? Nevlastníte náhodou recept na ten nejbožejší cupcake? A nevíte jak to ten Hauschka dělá s těmi svými oleji? Za každý Váš postřeh budu nesmírně šťastná...;)

Pac ♥


PéeS: Jestli jste dočetli až sem, budu Vás otravovat ještě malinkou chvíli s jednou věcí. U nás v lese už jsme totiž úplně maximálně světoví. Máme blog, máme Instagram a čerstvě už i Fejsbuk!
Pokrok nezastavíš a asi by byla hloupost proti němu vehementně zbrojit. Proklik na náš FB najdete v postranní liště nebo přímo tady. A já Vám ještě jen prozradím, že už brzy, opravdu brzy nás všechny čeká první soutěž! Už se na to hrozně těším a klik na FB bude jednou z podmínek účasti. Takže kdo si klikne již dnes, má vystaráno ;)