čtvrtek 19. ledna 2017

O mém muži


O mém Kubovi jsem toho ještě moc nenapsala. Možná je to tím, že jsem mu doteď nevymyslela žádnou blogovací přezdívku. Není to Pan Božský, Sir ani Holanďan. A ani nevím, jak bych mu měla říkat. Jediná přezdívka, která mě napadá je Autista. To mu ale neudělám.

Nebo je to možná můj pud sebezáchovy, který mi v tom brání. Kdyby se dozvěděl, že o něm píšu, nejspíš by mě nepochválil.

Žít s mým mužem totiž není vůbec jednoduché.
My dva jsme jako slunce a měsíc. Noc a den. Bob Marley a Marylin Monroe. Prostě černá a bílá.

 jsem ta co pořád něco ztrácí, chodí pozdě, mění každou chvíli svoje plány, práci nebo koníčky. Jsem věčný narušitel systému a moje nepředvídatelnost někdy děsí i mě samotnou.

ON je ten spolehlivý, na minutu přesný, závislák na systému. Jeho nejoblíbenější činnosti, místa a lidé jsou takový, které už zná. Někdy mi připadá, že se u něj objevují až autistické sklony.

Teď to vypadá, že z nás dvou jsem vlastně ten kazisvět já. Ale není to pravda. To já jsem se musela přizpůsobit. Protože mě se zkrátka přizpůsobit nedá.

Tak třeba:

  • V našem vztahu neexistuje místo pro změnu plánu. Když mě má vyzvednout v práci a mě mezitím napadne, že bychom mohli zajít ještě někam na jídlo, je už pozdě. Plán zněl jasně. Vyzvednout a pak domů. Pokud se mi přece jen podaří ho nakonec přemluvit, je třeba vytvořit ČASOVOU MEZERU, ve které to může vstřebat. 

  • Pokud spolu chceme sdílet jednu kostku másla, krabičku sýra nebo pomazánky, vždy se musí nabírat z jedné strany a postupovat pravidelně. Nůž se NIKDY nesmí do másla zapíchnout!


  • Když se řekne, že se z domu odchází v 5 tak je to prostě v 5. Ne v 5:05 nebo 5:10! A zkuste to dodržovat, když jste ženská.


  • Když mu nachystám jídlo ve kterém se knedlíky dotýkají z více než 30% omáčky, tak to prostě NESEŽERE. To už jsem se naštěstí naučila, takže tyhle faux-pax už u nás doma nehrozí.


  • Nikdy (opravdu NIKDY) se nemůžu přibližovat k jeho talíři, pokud je mi život milý. Po mě by totiž údajně dokázali jíst jenom neandrtálci. Nebo můj bratr.

  • Nerad cestuje. Pokud to není chata, na které už byl milionkrát. Cestování totiž přináší spoustu nepředvídatelných situací. Takže se po éře "stále tě opouštím" a éře "prostě nikam nejezdíme" teď učím cestovat sama.


  • Nerad chodí na jídlo do cizích podniků a restaurací. Nikdy totiž neví co přesně mu přinesou a jestli se náhodou nedejbože TY KNEDLÍKY NEBUDOU DOTÝKAT OMÁČKY ve větší než povolené míře.

  • Díky jeho posedlosti ohledně dělení jídla u nás zašpiníme dvojnásobné množství nádobí než je tomu v běžných domácnostech. Ideální kuchyně je pro něj pak ta japonská. Na MILIMETR přesná, precizní a oddělená do spousty mističek a talířků. Ale sushi si musím namáčet zvlášť ve své vlastní misce.

  • Jo, a úplně nejvíc nesnáší, když o něm píšu. Takže mám o něm ZAKÁZÁNO PSÁT.

Abych nebyla zlá, z těchto vlastností vyplývá taky spoustu dobrého. Nechtěli byste snad truhláře, který Vám vyrobí na milimetr přesný nábytek? Taky mi dokáže perfektně sbalit kufr na výlet nebo auto na dovolenou. Nikdy se neopozdí a co slíbí, to dodrží. Je na něj zkrátka spoleh. Taky mi většinou přenechá svoje jídlo (než aby se dělil). Já jsem tudíž za tu tlustou. A on je čím dál hubenější. Jo a je to on, kdo se o nás doma stará o ledničku. A taky o psa. A vlastně i o mě.

Jestli nechápete, jak spolu můžou dva lidi jako my existovat, tak ano. Je to sakra těžké. Za těch 10 společných let jsme se však navzájem naučili jeden na druhém respektovat spoustu věcí.

On si pomalu zvyká na mou nedochvilnost a na to, že mu ten nůž do másla občas zapíchnu. Rovněž se smiřuje s tím, že mě asi nikdy nebude schopen předvídat. I když je to údajně to jediné, po čem ještě touží.

Já se zase naučila připravovat společné jídlo tak, aby ho byl schopný konzumovat. A být připravena vypadnout z domu do pár minut. A hlavně NEVRAŽDIT.

neděle 8. ledna 2017

3 drinky pro zimní pohodu

Nejsem zrovna zimní typ. Miluju střídání ročních období, Vánoce, sníh, sáňkování a to všechno, co zima nabízí, ale stačilo by mi, kdyby trvala tak do Silvestra. Maximálně do konce ledna. Dny jsou nechutně krátké a člověku je prostě furt kosa!

Studené dny a dlouhé večery si tak snažím zpříjemňovat čím se dá. Nejlíp mi to jde doma u krbu, s knížkou a šálkem teplého moku. Tohle jsou 3 moje nejoblíbenější zimní drinky.


Tymiánovo-citrusový čaj se skořicí a badyánem


Tento čaj mi jednou udělala holčina z obsluhy v restauraci, kde jsem pracovala a od té doby ho miluju. Je to takový čaj na každý den. A zároveň fajn obměna, když nechcete pít pořád dokola čaj z pytlíku (nebo i ten sypaný).

Čerstvý tymián v zimě za okny asi nenajdete, ale můžete si koupit hezky jedno balení trhaného tymiánu v krabičce. Jeho výhodou je, že vydrží hrozně dlouho. Když si do krabičky navíc vložím navlhčený ubrousek, připadá mi, že je téměř nesmrtelný. Takhle uskladněný mi vydrží v lednici klidně i měsíc.

Tymián je navíc skvělý na trávení, pomáhá zbavovat tělo zadržených tekutin, léčí průdušky, kašel a nachlazení. V zimě jasná volba.

Na jeden pořádný hrnek (3dcl):
- 2 snítky tymiánu
- 1 plátek citrónu
- 1 plátek pomeranče
- 1 celou skořici
- 1 hvězdičku badyánu

Postup:
Všechno to naskládáme do hrnečku, zaliju horkou vodou a po 10 minutách začnu upíjet. Koření, citrusy i bylinky nechávám po celou dobu v hrnku. Čím déle se vše louhuje, tím líp to chutná. Nevyhýbám se ani tomu zalít si hrneček po vypití znovu a připravit si tzv. "druháka". 


Dháta masala (alisa yogi čaj alias chai latté)



Dháta je moje bezkonkurenčně nejoblíbenější zimní pitíčko. Ta kombinace koření, ta vůně! Normálně si nesladím ani čaj, ani kafe (které teda piju asi tak jednou za sto let). Ale Dhátu, tu zkrátka musím mít pěkně sladkou! Jinak to není vono. 

Dávám si ji i v kavárnách místo kafe a pokaždé když potřebuju povzbudit na duchu i na těle. Dokáže prokrvit a občas dokonce i přivodit stav mírné eufórie podobající se opilosti. A kdo by nechtěl být přiopilý a přitom moct stále řídit?


Dhátu připravuju už víc jak dva roky podle receptu Emky. Je to trochu vyvařování, ale takhle připravená Dháta stojí za to. Před nedávnem jsem si ji však zkusila z nedostatku času připravit i tak trochu "instantě" a musím říct, že ani to nebylo špatné. Takže pro dny, kdy není čas, se dá prostě zalít černý čaj a trocha Dháta koření horkou vodou přímo do hrnečku a po vylouhování jednoduše dolít mlíkem. 


Jedinné, co bych nedoporučovala, jsou takové ty instatní chai latté směsi. Ty s pravou Dhátou už společného příliš nemají.

Na 1 Dháty:
- 750 ml vody
- 250 ml plnotučného mléka (s kravským chutná prostě nejlíp, ale klidně použijte i rostlinné)
- 2 lžíce černého čaje (nejlépe silný indický Assam)
- 2-3 lžíce třtinového cukru
- 1 lžička Dháta koření

Na Dháta koření:
- 1 lžičku mleté skořice
- 1,5 lžičky mletého kardamomu
- 1 lžičku mletého hřebíčku
- 1,5 lžičky sušeného zázvoru
- 1/3 lžičky bílého pepře

Postup:
Vodu naliju do kastrůlku s kořením a přivedu k varu. Přidám čaj, povařím 2 minuty a dalších 10 nechám louhovat. Nakonec přiliju mlíko, přisypu cukr a opět přivedu k varu. V závěru to celé přecedím, hodím do termosky a popíjím po malých šálcích. Dháta je totiž nejlepší úplně co nejvíc horká!


Kurkumové mléko (alias zlaté mléko)




No upřímně, na chuť tohoto nápoje si stále zvykám. Nepiju ho dlouho a je to nápoj... ehm řekněme, dost specifický. Kurkumové mléko je však děsně zdraví prospěšné a tak se mu neustále snažím dávat šanci. 

Jako ono to není špatné. Jen je to zkrátka hodně žluté, hodně pálivé (po pepři) a lehce mastné (po kokosovém oleji). Což každý nemusí rozdýchat. Ale když překonáte tyto charakteristické vlastnosti, které kurkumové mléko doprovází, je to vlastně moc dobrý! No fakt.

Jestli jste o kurkumovém mléku ještě neslyšeli tak vězte, že se jedná o nápoj, který Vám údajně může změnit život. Kurkumin, látka, která se nachází v kurkumě je totiž silným protizánětlivým, protirakovninným a antioxidačním zázrakem. Ve spojení s tukem a pepřem se pak uvolňuje víc jak 150 léčebných účinků kurkuminu, které Vám vyléčí skoro vše od zvýšeného cholesterolu až po rakovinu. Nevěříte? Nejlepší bude to prostě vyzkoušet...
Více o léčivých účincích kurkumy se dočtete třeba tu.

Na jeden hrnek (250ml):
- 250 ml mléka (v tomto případě používám rostlinné)
- 1/4 lžičky kokosového oleje
- 1 lžička (nebo víc, podle chuti...) javorového sirupu (medu, agáve, cukru...)
- 1 malá lžička kurkumového prášku

Na kurkumový prášek:
- 4 lžičky mleté kurkumy
- 1/2 lžičky mleté skořice
- 1/2 lžičky mletého zázvoru
- 1/4 lžičky mleté vanilky 
- 1 lžička mletého pepře

Postup:
Mlíko prostě ohřejte v hrnečku a do horkého mléka přidejte kurkumový prášek, kokosový olej a podle chuti doslaďte tím, co máte nejraději. Já sladím převážně javorovým sirupem. A na zdraví!


A co pijete v zimě Vy? ♥