pátek 29. srpna 2014

Wood is our passion ♥ (a tip na výlet)

Dneska jsem na Slevomatu úplnou náhodou narazila na tenhle dřevěný interiérový skvost a tip na pohádkový výlet v jednom. Navíc s 50% procentní slevou. Určitě chápete že takové milovníky dřeva jako jsme my zkrátka nemohlo něco podobného nechat chladnými...

Řeč je o malém dřevěném hotelu ve slovenském Ždiaru s výhledem na Bielanske Tatry. A když říkám dřevěném, myslím tím opravdu dřevěném. Však se podívejte sami...

O kýč v tom nejlepším slova smyslu se postárá zdejší příroda...


...a hotelový interiér je takovým malým dřevěným orgasmem :)


 V dřevěných veleútulných pokojíčcích se musí spát tím nejpokojnějším spánkem...


...a na tomhlé báru musí být atmosféra opravdu hřejivá!



Schodiště tady mají obzvlášť vypečené (nebo vypálené?:o)...


...společenské prostory se nachází sice uvnitř ale stejně tak blízko přírodě...


Koupelny nad celkovým standardem taky příliš nezaostávají...


...meďouři jsou bezpečně za sklem a ještě k tomu (jak jinak než) ze dřeva...




...a posezení v jídelně je nejvíc stylové....


...to všechno by mě ukecalo k tomu, abych tady strávila ty 3, nebo 4 dny...Navíc obklopená zdejší fantastickou přírodou.
Sladkou třešinkou je luxusní polopenze v podobě snídaní ve formě švédských stolů a 3chodových večeří. Za cenu začínající na něco málo přes 3 000,-Kč? 
Pecka!
A teď už zním vážně jak ten Slevomat :)


Čas na koupi máte ještě něco přes 2 dny a najdete ji tady.

A já jdu domů ukecávat... :o)

Mějte superbezva víkend! ♥

Všechny fotky zdroj: http://www.mrz.sk/river/fotogaleria.html

pondělí 25. srpna 2014

Šťastnosti vol.4


1. Vyrostla mi levandule.
Moc nevím, kdy se má taková levandule správně sklízet a tak jsem jí utrhla možná už trochu pozdě. Stačila totiž už částečně opadat a tak není úplně frstclas. Ale je to moje první sklizeň, takže svůj svazeček považuju i tak za úspěch hodný poplácaní po ramenou. Mám z ní fakt radost a voní mi každý večer před spaním na mém nočním stolku...


2. Tohle je vlastně spíš velká nešťastnost, která mě potkala. Ovšem se šťastným koncem.
Šla jsem si po delší době do Albertu pro svoji milovanou Chunky Monkey od Ben&Jerrys. Vlastně tam jezdím přes celé město jen za tím jediným účelem. Jenže tentokrát, kde nic, tu nic. Po krátkém rozhovoru s kolemjdoucím brigádníkem bylo jasno - celou ledničku s Ben Jerrys zmrzkama zrušili! Celkem to chápu, na náš rázovitý kraj je to přeci jen krapet dražší pochoutka. Ale co teď budu dělat? Musela jsem vypadat vážně hrozně nešťastně, jelikož se mi vzápětí začal milý prodavač-brigádník za celou společnost omlouvat :) Tehdy mé smutné oči spočinuli alespoň na kompromisu v podobě vanilkové Haagen a banánků v čokoládě, (okej, nebyl to můj nápad, ale nápad mého geniálního muže, který má v podobných situacích vždycky nějáké elegantní řešení), což mě v danou chvíli vcelku uspokojilo. 
Ale co příště? Co já budu bez té svojí zmrzky dělat? Mám zas zkrátka o důvod víc za ní cestovat...kamkoliv!...Protože vyjma u nás, je k dostání snad všude. Že by se vážně na všem zlém dalo najít něco dobrého?


3. Minule jsem básnila o tom, jak se nám teď dostává pravidelně každou středu báječného domácího tvarohu přímo na náš stůl. Trochu jsem kecala, protože to není každou středu ale čtvrtek. Orientace v čase není mojí silnou stránkou... A hlavně jsem zapomněla na domácí mlíko, které k nám domů chodí od stejné slečny kravičky. Domácí, domácí, nad to zkrátka není...! A musím přiznat že za sebe mám snad ještě o kousek větší radost z nové veselé skleněné lahve, kterou jsem pro tyto účely prostě MU-SE-LA zakoupit, než z jejího samotného obsahu...Ach, ta marnivá ženská duše...


4. Luční kvítí u nás v lese už skoro nikde neroste. Letos bylo vůbec pryč nějak rychle! Proto jsem byla potěšena, když jsem ještě při jedné procházce v lese narazila nečekaně na ostrůvek plný pomněnek.
                                                                               Miluju pomněnky!


5. Po děsně dlouhé době jsem konečně zase začala péct chleba.
Se mnou a s chlebem je to  těžké. Tak ráda bych ho pekla  pravidelně, ale bohužel mi skoro vždycky umře kvásek nebo mi chleba nějakým záhadným způsobem nevykyne a je z něj jen placka dobrá tak pro dědečkovy slepice. Nejsem prostě ten správný opečovávatelský typ, který by kvásek dokázal udržovat při životě. A ono stačí jednou zapomenou, nepřikrmit, a je to v... A chleba z droždí? To u mě není chleba, to je buchta! Pečení chleba z opravdového kvásku je zkrátka děsná alchymie, kterou neustále zkoumám. A když se mi pak takový chleba povede, je to mega šťastnost. A mě se tentokrát povedly dva prvotřídní chlebíky hned napoprvé.
Musím se pochválit. Obzvlášť proto, že od té doby se podobný úspěch neopakoval a já musela už další tři várky vyhazovat ... To mě však neodrazuje od zakládání nového kvásku a absolvování dalších chlebových dobrodružství. Však já na to jednou přijdu! A až budou moje pečící schopnosti ustálené a můj chleba ten nejvypečenější z celého kraje, napíšu o svých pečících peripetiích a pokusech celý článek. Nebo rovnou knihu? :)


6. I když jsou rajčata na balkoně ošklivé a listy mají téměř usušené, přesto se našlo pár odolných odvážlivců, kteří to dotáhli až do (červeného) konce. A jak těch pár prcků chutná! Však to určitě znáte. Ten pocit, kdy zas jednou po roce ochutnáte opravdovou chuť rajčat...Tu chvilkovou slast, než budete opět odkázani na to vodové něco, co se po zbytek roku prodává v obchodě...Jestli takhle nechutná štěstí, tak už nevím...♥



Mějte se krásně a užijte si zbytek prázdnin. Před námi je totiž ještě celých šest dní! No není to báječné?
A léto? To trvá přece ještě dýl!...Nebo ne? Ale jo. Musí!

Pac ♥

pondělí 18. srpna 2014

Rychlé letní DIY aneb Co bude dnes k večeři?

   V létě máme všichni něják málo času a pouštět se tak do větších akcí se asi nikomu moc nechce. Ale co když si i tak potřebujem odpočinout, udělat si radost, ojínit si bydlení a být prostě zas na chvilku kreativní?

Pro ty případy tu mám dnešní super rychlé letní DIY. Je tak trochu na způsob téhle tabule, kterou jsem vyráběla na jaře. Avšak tahle mini tabulka je na výrobu daleko jednodušší a rychlejší.

Musím se přiznat, že tohle DIY jsem vyráběla už před nějákou dobou ale až teď mě napadlo, že by pro někoho mohlo být inspirující. Je totiž tak jednoduché, že si podobnou kravinku může doma vytvořit vážně každý. 


Potřebovat budete jen:

  • - rámeček (přiznávám se bez mučení, ten můj je z Ikei )
  • - černý papír ve velikosti rámečku
  • - univerzální decor fixky (papírnictví, pošta ...)
  • - barvu ve spreji (na fotce je autosprej z OBI) nebo akrylovou barvu v tubě
  • - štěteček (pokud si vyberete barvu v tubě místo spreje a případně na lepidlo)
  • - lepidlo (Herkules)
  • - obrázek(ky) (v mém případě ubrousek) nebo jakékoliv cokoliv dekorativní a pěkné...

U posledního bodu se fantazii meze nekladou. Můžete použít Vaši oblíbenou fotku z fotoalba (ideálně nějákou na které vaříte, ať je to správně tématické:), fotku z časopisu, usušené kytky, prostě co-ko-liv! :o)

A je to tak ízy, že je asi zbytečné psát jakýkoliv návod. Tak jen hopem.
Obarvěte rámeček jak se Vám zachce sprejem nebo akrylkou a na černý papír nalepte obrázek nebo jinou dekoraci. A pokud to má být kuchyňská tabule, tak i odpovídající nápis pomocí bílé decor fixky. Nabarvěte kolíčky, přilepte na rámeček a máte hotovo.
Co bude k večeři? K obědu? Na snídani? U nás se nikdy neví, tak jsem nápis raději víc nerozváděla. Protože Kuba už ví, že prostě až to bude tak to bude ... jaképak copak:)


A šup s tím na zeď do kuchyně ať se zbytek rodiny může těšit na ty všemožné ňamky, které Vám zrovna padly v časopise do oka. 
U nás se bude v brzké době tvořit Ajvar a plněný chleba "na roztrhání"...




Taky si rádi podobně rychle a jednoduše krášlíte domov?

Krásné úterý!

Pac a pusu z lesa ♥

sobota 16. srpna 2014

10 důvodů proč jsme měli jet na Slovensko












...vlastně 11-náct...

Ale nejedem, jedou tihle. I když si myslím, že my jsme měli k cestě mnohem víc důvodu !;)

Tak třeba příště...

čtvrtek 7. srpna 2014

Ve víru léta


Nevím jak se to stalo, ale léto se nám neskutečnou rychlostí přehouplo do své druhé poloviny. Ani vlastně ne tak léto jako prázdniny. Avšak stále to mám ve svojí hlavně nastavené tak, že jakmile nastane srpen, říkám si "Ach ne, už jen půlka léta..." i když pro mě toto pravidlo už neplatí. Prázdniny už nemívám a léto přece trvá minimálně do půlky září! Každopádně se dá říct, že ať už jsme stále studenty nebo ne, ocitli jsme se tak či tak zhruba uprostřed léta. A já tu mám dneska pro Vás opět pár svých tipů z Fleru, kterými si můžeme tu druhou půlku léta ještě zpestřit. 

Tyhle tipy mě baví, takže počítejte s tím, že pokaždé když budu mít čas vytvořit na Fleru nějákou Nominaci (zatím se to teda neděje často), budu Vás s ní následně otravovat i tady ;)

Že miluju Fler, to už víte. Krom toho že se tam snažím prodat naše výrobky, moc ráda tam taky nakupuju. Věci z Fleru totiž těší mnohem víc. Nejenže dostanete za své peníze krásnou originální věc, ale může Vás hřát ještě dobrý pocit, že jste podpořili něčí sen. Radost z toho když si někdo koupí něco, co jste vytvořili, ta je totiž nevyčíslitelná. 

Je boží něco vyrobit a mít z toho radost. Ale prodat to, to je radost snad ještě větší. A nejde ani tak o peníze jako o pocit, že to celé (od vymýšlení nápadu, přes shánění a nakoupení potřebných surovin, samotnou výrobu až po focení finálního produktu) dostalo smysl.

To je zkrátka ten důvod, proč je Fleru tolik lidí, co rádi tvoří, i když to nakonec třeba kromě dobrého pocitu nepřinese žádné velké finanční ohodnocení... Je to zkrátka jeden z nejkrásnější pocitů, jaké může člověk zažít. A zároveň si myslím, že to souvisí s jednou vůbec největší formou hříchu, která se v současném světě odehrává.
Že sebe i ostatní o tento pocit okrádáme díky nákupům všech těch sériových šuntů dovezených z východních zemí...A že se to celé děje jen pro pár ušetřených korun...! Co Vám budu povídat, dost mě to trápí...

Ale teď už se pojďme podívat, co mě naposledy frnklo do nosu na Fleru mě...


Taštiček na nejrůznější (letní) nezbytnosti snad nemůže být nikdy dost.  A i kdyby bylo, stejně bude člověk neustále pokukovat po dalších. Protože těch nádherných existuje fakt úděsná spousta. Až mě to ničí :o)
Chaimare tvoří samé krásné a to do jedné. A navíc z laminované bavlny. Takže se jen tak neušpiní, nepotrahají a nejspíš Vám vydrží celou věčnost!



Časté letní výlety k vodě, ty si žádají pořádnou plážovou tašku. Tahle černobílá s ručně namalovaným rackem učarovala mě. A Vy s ní uděláte parádu určitě nejen u moře. A jestli máte náhodou něco proti rackům, můžete dát přednost třeba želvě, kočce, sově nebo citrónu :) Navíc je taška celouzavíratelná (na zip), takže se z ní nic nevytratí, zezadu má ještě malou kapsičku (na drobné na zmrzlinu) a dostane k ní jako dárek i dřevěnou visačku ve tvaru sardinky. Tomu říkám letní superpraktický superkup! ;)



Pokud se Vám nechce k vodě a raději zůstanete doma, můžete si najít alespoň chvilku na to, svůj domov zas o kousek "vytunit". Třeba nějákou barevnou papírovou girlandou. A pokud se Vám nebude zrovna chtít žádnou vyrábět, můžete si koupit třeba tuhle. Malý Princ je klasika co snad nikdy neomrzí a mě navíc při psaní a úúplně právě teď hraje z rádia písnička "... budu Tvým malým princem..." od nevím koho, takže to prostě musí být osud :o) A že je ručně malovaná? K tomu není co dodat. Snad jen - Ach, ten Fler!♥



Tyhle šaty jsou naprosto snové. Nikdy jsem snad snověšjí, lehčejší a letnější neviděla. Jenže jsou taky snově drahé. Avšak jsou opravdu drahé, když jsou ušité ze saténu, taftu a ještě k tomu přímo na míru? Takhle něják si představuju dokonalost...Alespoň tu šatovou.


Pozor, pozor! Hledá se paníček, který se ujme tří rozkošných JackůZnačka: Jen do dobrých rukou! 
Tenhle set naušniček a přívěsku jsem si chtěla původně sama koupit. Jenže pak mi došlo, že náušnice téměř nenosím, na přívěsky mě taky užije jen občas, a tak by Jackouši nakonec leželi z velké části nejspíš jen zavření někde naspod mojí šperkovničky. A to oni neradi. Jackouši musí běhat! 
Pejsky tak dobrovolně přenechávám někomu, kdo na ně bude mít více času a pravidelně je vyvede do společnosti. A mě beztak stačí ten náš jeden nezbedník až nad hlavu.



Pokud se Vám zdáli předchozí šaty příliš excentrické nebo nepraktické, určitě neodoláte těmto. Tenhle střih je totiž hrozně univerzální a sluší každé postavě. Jsou ze lnu a tudíž děsně přírodní. A vzadu na výstřihu mají vyšitou malou kytičku! Jedinnou jejich nevýhodu vidím v tom, že nejsou k dostání spolu s velkou červenou kyticí gerber...



Magaela je dalším výrobcem krásných květinových věnečků, čelenek a náhrdelníků, kterou jsem na Fleru objevila. Ach, už se snad ani nechci nikdy vdávat! Protože tolik možností, co si dát na hlavu, tolik nádherných věnečků a čelenek...Jak bych si mezi nimi kdy mohla vybrat jen jeden jedinný a ten pravý?? 
Tenhle náhrdelník s vlčími máky a malinami je tak letní, že už to víc snad ani nejde. Na bílém tričku nebo s jednoduchými šaty bude nepřekonatelnou ozdobou po celý zbytek léta...A vlastně možná i pak.


Máte doma dítko mezi čtvrtým až devátým rokem? A nechcete mu pořídit tuhle super-letní židličku? Obzvlášť pro předškoláka by byla perfektní. Ať si na ten školní nábytek pěkně zvyká :) I když, sedí se v nějáké škole ještě na takových židlích? Asi ne. A asi proto pro ně Majda založila svůj Útulek opuštěných židliček. A v kterém jiném útulky dochází k tak úžasným proměnám jeho členů? Tyhle židličky byste "před" a "po" pobytu v útulku rozeznali jen ztěží. Tolik krásy a péče jim dokáže Majda dát!



Už nemám doma žádné další džíny, kterým bych ustřihla nohavice a mohla je tak změnit na super letní kraťásky. Tentokrát bych k nim přidala krajky, přesně jako to udělala Bellona. Džínové kraťasy obšité nežnou krajkou k létu prostě patří. Líbí se mi ta kombinace drsné džínoviny s jemnou krajkou a pokud máte velkost 27, můžete si ty své ulovit přímo tady. Ale rychle, jelikož jsou jen jedny. A já jdu dál hledat ty své...



Tohle oranžové pouzdro na mobil od Ololo se už bohužel stačilo prodat. Ale to vůbec nevadí. U Ololo totiž najdete podobných úžasností daleko víc. Pravda je totiž taková, že ani já si u ní jednu věc pro svou nominaci neuměla dlouho vybrat. Tolik krásných obalů, placek, zápisníků, peněženek i taštiček Vám výběr vůbec ale vůbec neusnadňuje. Někdy to s tím Flérem není vůbec lehké! ;)


Dneska se s Váma rozloučím po havajsku - ALOHA!, spolu s posledním stejnojmenným pokladem, taškou od Popular. Tašky a boty od Popular mi učarovaly. Jsou barevné a přitom nepřeplácané, jednoduché a designově propracované. Zkrátka nadčasové! Za sebe bych možná dala o kousek větší přednost puntíkaté kabele , ale tahle alohácká je zase jak dělaná na výlety do dalekých zemí. Není snad dokonalým příručním zavazadlem (nejen) do letadla na Havaj? A nehádejte se se mnou, protože je, je, JE! :o)

Moji kompletní nominaci se všemi věcmi, které se tu dnes už bohužel nevešly, si můžete prohlídnout tady.

Mějte se bájo!

Zdravím Vás z lesa ♥

sobota 2. srpna 2014

Do ráje aneb tam kde se zastavil čas...

Dneska je neděle a to se jezdí na výlety. A já se rozhodla, že Vás taky na jeden vezmu. Na výlet do míst, kde nezáleží, zda jdete vpravo či vlevo, vždycky totiž dojdete do ráje...Do míst, kde zítra znamená včera...
Hluboko do lesů, oproti kterým je ten náš les jen kouskem směšné zeleně mezi dvěma vesničkami...


Mám ráda nevšední zážitky a netradiční "dovolené" a jednu takovou jsme s Kubou prožili loni, zhruba o tomto čase. Zavítali jsme tu po jedné pracovní návštěvě Prahy, kde jsme bydleli ve 12-ti patrovém hotelu (představte si ten kontrast!) a nechali se na pár dní polapit krásou krkonošských lesů.
Zároveň jsme měli možnost těch několik dní obývat interiéry, na které už dneska člověk jen tak nenarazí. Interiéry, ve kterých je pro někoho nepředstavitelné, byť jen krátce, bydlet. Pro jiného je to naopak zážitek a vítané dobrodružství. Můžete hádat třikrát, kam se řadíme my...

A mě napadlo, že by byla vážně škoda, se s Vámi o ně nepodělit...
Tak teď už pojďte nakouknout dovnitř a společně se mnou zavzpomínat na naše loňské léto. Bundu si odložte na lehátko a zouvat se dneska nemusíte...


Stará  německá chalupa stojí uprostřed lesů spolu se šesti dalšími staveními. Z nejbližší civilizace tu vede do kopce jen úzká lesní cesta. Když se tak po 15 minutách cesty autem vynoříte uprostřed pasek mezi všemi těmi lesy, citíte se, jako byste se právě přesunuli o několik desetiletí zpátky v čase...

Hned za dveřmi, zkraje velké kuchyně stojí stále funkční kamna s typickou šachovnicovou podlahou. Všechno původní, neopravené, o to kouzelnější. Na zdejších prostorách se od dob okupace opravdu mnoho nezměnilo. A vařit na takových kamnech se se musí rovnat neopakovatelnému zážitku, o tom není pochyb.


Kuchyně ukrývá i velkou pastelovou almaru. Podobný retro nábytek se opět začíná vracet do módy a já se vůbec nedivím.


Porcelánové pozlacené hodiny jsou kýč jako blázen, co si budeme povídat. Ale sem se náramně hodí a ona přece trocha toho kýče občas neuškodí. Kýč podávaný v malých dávkách dokáže vnést do bydlení i života novou energii, trochu té ztřeštěnosti, zábavy a vlastně taky nadhledu ...Proto oroduju za špetku kýče do každé domácnosti! :)


Uznávám, že ložnice je až lehce strašidelná.A přiznávám, že ani já bych se v ní úplně v klidu nevyspala. Naštěstí jsem mohla při svém pobytu obývat přívětivější lože nahoře na půdě. Přesto mě tato místnost nepřestává fascinovat. Při pohledu na ni na mě doslova padá tíha tehdejších nelehkých časů, kdy se stávalo ještě před slepicemi a svítilo se leda petrolejkou.
A ta liška! Celou noc bych měla pocit že mě její bystré oči nepřestávají sledovat a čekala bych, kdy obživne...



Největší poklad však čeká na chodbě. Masivní zeleno-bílá skříň. Přesně tyhle kusy nábytku nás přesvědčují o tom, že naše volba, kdy jsem se vykašlali  v dílně na lamino a začali stavět nábytek jen z opravdového dřeva, je sice těžká, ale správná. Je tak krásná i po letech!... Ba ne, vlastně krásnější. To kouzlo prožitého, tu opravdovou patinu v dílně totiž nikdy nevytvoříte. Ta musí vzniknout sama ...


Co však bývá úplně nejlepší na starých domech? Půda! Ta často ukrývá opravdové poklady a ta zdejší není vyjímkou.


A já si ze zdejších pokladů nejvíc oblíbila tenhle růžový. Jen bych k němu potřebovala nalézt navíc kouzelnickou hůlkou. To abych se mohla smrsknout do ještě menších rozměrů než obvykle a spolu s mini Kenem (ale vystačím si i s mini Kubou:) bych v něm na pár hodin vyrazila třeba k vodě. Ovázaná bílým hedvábným šátkem proti větru a v retro bikinách samozřejmě...


Na půdě najdete i malý útulný pokojíček s vybavením z 80. let, který vůbec nezapadá ke zbytku domu. Tady jsem po náš pobyt přespávali.


Staré časy mají svoje kouzlo, které mě zkrátka baví. 
A v létě je to opravdu nádherné místo k odpočinku. Rostou tu mraky malin a borůvek, projíždí tudy spousta turistů a v místní hospůdce je neustále hezky prázdninově živo. Léto je tu však krátké a teprve dlouhá a nekompromisní zima prověřuje každoročně odolnost zdejších obyvatel. Musím se přiznat, že tu jim tady opravdu nezávidím...


Milujete taky staré prostory a budovy?

Pac a pusu z (našeho) lesa ♥