Zobrazují se příspěvky se štítkemzima. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzima. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 8. ledna 2017

3 drinky pro zimní pohodu

Nejsem zrovna zimní typ. Miluju střídání ročních období, Vánoce, sníh, sáňkování a to všechno, co zima nabízí, ale stačilo by mi, kdyby trvala tak do Silvestra. Maximálně do konce ledna. Dny jsou nechutně krátké a člověku je prostě furt kosa!

Studené dny a dlouhé večery si tak snažím zpříjemňovat čím se dá. Nejlíp mi to jde doma u krbu, s knížkou a šálkem teplého moku. Tohle jsou 3 moje nejoblíbenější zimní drinky.


Tymiánovo-citrusový čaj se skořicí a badyánem


Tento čaj mi jednou udělala holčina z obsluhy v restauraci, kde jsem pracovala a od té doby ho miluju. Je to takový čaj na každý den. A zároveň fajn obměna, když nechcete pít pořád dokola čaj z pytlíku (nebo i ten sypaný).

Čerstvý tymián v zimě za okny asi nenajdete, ale můžete si koupit hezky jedno balení trhaného tymiánu v krabičce. Jeho výhodou je, že vydrží hrozně dlouho. Když si do krabičky navíc vložím navlhčený ubrousek, připadá mi, že je téměř nesmrtelný. Takhle uskladněný mi vydrží v lednici klidně i měsíc.

Tymián je navíc skvělý na trávení, pomáhá zbavovat tělo zadržených tekutin, léčí průdušky, kašel a nachlazení. V zimě jasná volba.

Na jeden pořádný hrnek (3dcl):
- 2 snítky tymiánu
- 1 plátek citrónu
- 1 plátek pomeranče
- 1 celou skořici
- 1 hvězdičku badyánu

Postup:
Všechno to naskládáme do hrnečku, zaliju horkou vodou a po 10 minutách začnu upíjet. Koření, citrusy i bylinky nechávám po celou dobu v hrnku. Čím déle se vše louhuje, tím líp to chutná. Nevyhýbám se ani tomu zalít si hrneček po vypití znovu a připravit si tzv. "druháka". 


Dháta masala (alisa yogi čaj alias chai latté)



Dháta je moje bezkonkurenčně nejoblíbenější zimní pitíčko. Ta kombinace koření, ta vůně! Normálně si nesladím ani čaj, ani kafe (které teda piju asi tak jednou za sto let). Ale Dhátu, tu zkrátka musím mít pěkně sladkou! Jinak to není vono. 

Dávám si ji i v kavárnách místo kafe a pokaždé když potřebuju povzbudit na duchu i na těle. Dokáže prokrvit a občas dokonce i přivodit stav mírné eufórie podobající se opilosti. A kdo by nechtěl být přiopilý a přitom moct stále řídit?


Dhátu připravuju už víc jak dva roky podle receptu Emky. Je to trochu vyvařování, ale takhle připravená Dháta stojí za to. Před nedávnem jsem si ji však zkusila z nedostatku času připravit i tak trochu "instantě" a musím říct, že ani to nebylo špatné. Takže pro dny, kdy není čas, se dá prostě zalít černý čaj a trocha Dháta koření horkou vodou přímo do hrnečku a po vylouhování jednoduše dolít mlíkem. 


Jedinné, co bych nedoporučovala, jsou takové ty instatní chai latté směsi. Ty s pravou Dhátou už společného příliš nemají.

Na 1 Dháty:
- 750 ml vody
- 250 ml plnotučného mléka (s kravským chutná prostě nejlíp, ale klidně použijte i rostlinné)
- 2 lžíce černého čaje (nejlépe silný indický Assam)
- 2-3 lžíce třtinového cukru
- 1 lžička Dháta koření

Na Dháta koření:
- 1 lžičku mleté skořice
- 1,5 lžičky mletého kardamomu
- 1 lžičku mletého hřebíčku
- 1,5 lžičky sušeného zázvoru
- 1/3 lžičky bílého pepře

Postup:
Vodu naliju do kastrůlku s kořením a přivedu k varu. Přidám čaj, povařím 2 minuty a dalších 10 nechám louhovat. Nakonec přiliju mlíko, přisypu cukr a opět přivedu k varu. V závěru to celé přecedím, hodím do termosky a popíjím po malých šálcích. Dháta je totiž nejlepší úplně co nejvíc horká!


Kurkumové mléko (alias zlaté mléko)




No upřímně, na chuť tohoto nápoje si stále zvykám. Nepiju ho dlouho a je to nápoj... ehm řekněme, dost specifický. Kurkumové mléko je však děsně zdraví prospěšné a tak se mu neustále snažím dávat šanci. 

Jako ono to není špatné. Jen je to zkrátka hodně žluté, hodně pálivé (po pepři) a lehce mastné (po kokosovém oleji). Což každý nemusí rozdýchat. Ale když překonáte tyto charakteristické vlastnosti, které kurkumové mléko doprovází, je to vlastně moc dobrý! No fakt.

Jestli jste o kurkumovém mléku ještě neslyšeli tak vězte, že se jedná o nápoj, který Vám údajně může změnit život. Kurkumin, látka, která se nachází v kurkumě je totiž silným protizánětlivým, protirakovninným a antioxidačním zázrakem. Ve spojení s tukem a pepřem se pak uvolňuje víc jak 150 léčebných účinků kurkuminu, které Vám vyléčí skoro vše od zvýšeného cholesterolu až po rakovinu. Nevěříte? Nejlepší bude to prostě vyzkoušet...
Více o léčivých účincích kurkumy se dočtete třeba tu.

Na jeden hrnek (250ml):
- 250 ml mléka (v tomto případě používám rostlinné)
- 1/4 lžičky kokosového oleje
- 1 lžička (nebo víc, podle chuti...) javorového sirupu (medu, agáve, cukru...)
- 1 malá lžička kurkumového prášku

Na kurkumový prášek:
- 4 lžičky mleté kurkumy
- 1/2 lžičky mleté skořice
- 1/2 lžičky mletého zázvoru
- 1/4 lžičky mleté vanilky 
- 1 lžička mletého pepře

Postup:
Mlíko prostě ohřejte v hrnečku a do horkého mléka přidejte kurkumový prášek, kokosový olej a podle chuti doslaďte tím, co máte nejraději. Já sladím převážně javorovým sirupem. A na zdraví!


A co pijete v zimě Vy? ♥

pondělí 9. prosince 2013

Když potká sob soba...

     U nás doma milujeme sobi, norské vzory, kombinaci červené a bílé a letos před Vánoci na tohle všechno trpíme obzvláštní slabostí. Teda měla bych správně napsat, JÁ trpím. Zbytku je to tak něják fuk :)


Polštářek je z Tesca, kalíšek na čajovou svíčku z Globusu a komoda je Repper;)

     Tahleta komoda s pracovním názvem JELENEZELENE vznikala děsivě dlouho. Původně měla totiž vypadat úúplně jinak. Měla být pouze oranžovo-bílá, inspirována jedním starým zapomenutým kuchyňským sekretářem z jedné malé garáže.
Chtěli jsme vyrobit něco, na čem bychom se naučili patinu.  A protože se pořád nedařilo podle představ, neustále se přidávali vrstvy, až vznikla tahle,možná až lehce šílená komoda v industriálním stylu. Ta vrchní barva se nazývá "vagónově zelená" a naprosto odpovídá svému názvu.
 Je lesklá a ihned člověku vybaví staré železniční vagóny s klasickými kupéčky.

     Na patinu má mnoho lidí mnoho názorů, ale pravdou je, že poslední dobou je hodně v kurzu.
Lidé se prostě najednou chtějí navracet do starých časů našich babiček, kdy svět nebyl ještě tolik uspěchaný a chtějí věci, které alespoň vypadají tak, že už jsou s námi nějáký čas, že už si stihli odžít svůj příběh.


     Taková vyrobená patina tohle všechno imituje a přináší s předstihem něco, čeho má být teprve dosaženo přirozenou cestou.
Skutečná patina se s tou "vyrobenou" nemůže nikdy rovnat, to je prostě jasná věc. Nemá v sobě svůj příběh, není omšelá denodenním používáním nás a našich předků, neukládá v sobě dotyky naší babičky která denodenně otvírala šuplík aby do něj urovnávala bílé košilky a krajkové spodničky.

Jelen nebo sob, je to celkem fuk. Washi páska s jeleny je k dostání třeba tady.  Stužka je už nevím odkud a zbytek je les (a obchod, pomeranče u nás - zatím- nerostou.) Ubohá vánoční hvězda v pozadí je dílem přemotivovaného amaterského zahradníka. Už jsem Vám říkala jak jsem na tyhle věci "šikovná"?

     Tvořením patiny tak urychlujeme určitý přirozený proces, který může přijít až s časem, ale který může být vytvořený jen na opravdovém nábytku.
A právě takový nábytek chceme vyrábět, protože nám je jasné že se nedá koupit ve velkoobchodě nebo složit ze slepených dřevěných třísek (čti lamino).


      Takže ať už patinu rovnou vyrobíme my nebo to necháme na působení času, chceme aby v každém případě měla šanci vzniknout. Náš nábytek je o něco dražší, než ten velkoobchodní, ale věříme že má svoji hodnotu, která vynikne s časem.

      U nás doma to vypadá každou chvíli jinak. Ale ani zdaleka nemáme všechno zařízené. Vlastně jsme spíš úplně na začátku. Po částech měníme náš obytný prostor v něco čemu chceme říkat domov, neustále stěhujem, vymyšlíme a přesouváme nebo uvolňujeme místo nově vyrobenému nábytku, který potřebujeme někde vyfotit.  Spoustu věcí leží tam kde by nemělo, protože na ně ještě není místo a spoustu věcí nevypadá tak, jak bychom chtěli. A i když nás to někdy štve (hádejte koho nejvíc), právě tohle je na tom to suprové. Pořád máme na čem pracovat, co zlepšovat a pak nám každá taková úprava dělá hroznou radost.

     A tak vznikla tahle naše patinová prvotina. Není úplně dokonalá a podle našich vysněných představ, ale je PRVNÍ. Ona ta patina totiž není zas taková prdel jak se zdá.
Možná přidáme v budoucnu fotoreport z její výroby (možná) , měla totiž tolik stádií, že se bojím ,že jsme všechny ani nestihli nafotit :)

Další pragmatičtější informace o komodě jako jsou rozměry a cena jsou tady.

Líbí se Vám naše první patinovka?

Hezký nedělní večer protkaný těšením na Vánoce, ať už bez sobů nebo se sobi Vám přejem z lesa...

Komoda+ještě živá vánoční hvězda