sobota 14. června 2014

Šťastnosti vol.3

  Přeju Vám hezké nedělní ráno a posílám Vám své šťastnosti. Tyhle chvíle byly v posledních dnech opět těmi, které mi udělaly radost a navíc jsem je stihla i obrazově zaznamenat :o)

1. Když muž není doma

Večery, kdy jsem sama doma jsou pro mě velkou vzácností. Jsem asi trochu divná ženská, ale když mi tak můj muž oznámí, že jede na pivo do města, nehroutím se žalem, ale popřeju mu hezkou zábavu a těším se, že si to zase jednou užiju :) A co v takové večery obvykle dělám?

- pustím si nějaký film, na který jsme se společně koukali ale já u něj usnula a dokoukám ho do konce (to se děje velmi často)
,nebo si pustím nějakou naprostou holčičí klasiku, kterou Kuba nesnáší (kupříkladu Stmívání - a myslete si o mě co chcete, ale jakkoliv je ta sága hloupá a napózovaná, po vizuální stránce jí prostě žeru !:) - to se děje taky velmi často
,nebo mám někdy prostě štěstí a v televizi hraje nějáká super pohádka - to se moc často nestává, ale naposledy jsem to štěstí zrovna měla!
- naliju si čistého vína (obvykle doslovně)
- a věnuju se svým kosmetickým rituálům. 

Ty v mém podání nejčastěji vypadají tak, že si napatlám něco na vlasy, něco na obličej a namaluju si nehty. 
Momentálně podporuju růst svých vlasů pomocí nimbové vlasové vody od pana Hauschky, která je vážně skvělá, jenže hrozně rychle ubývá a díky její ceně jsem tak přesedlala na vlastní - viz. předminulý článek. 
Na obličej poslední měsíc patlu Drsňáka medíka, moji nejoblíbenější lushí masku, po které mám vždycky na chvíli pocit vyměněného obličeje.
A nehty maluju různé, naposled novým lakem z Oriflame.


Vždycky jsem se domnívala, že něco jako pastelově-oranžová barva neexistuje. Už to slovní spojení mi příjde neidentifikovatelné. Ale tenhle lak mě přesvědčil o opaku a já mám děsnou radost z té nové a neokoukané barvičky.



2. Kabrioletový pejsek

Nevím, jestli je to víc naše šťastnost, nebo Joeyho.
Vlastníme totiž  kabrioletový model pejska.
Tento model se vyznačuje tím, že ho lze v klidu převážet v autě pouze při otevřeném okýnku.
Abyste rozuměli, Joey totiž jízdy v autě absolutně nesnáší. Moc tomu sice nerozumím, protože pokaždé když otevřu dveře auta, ihned do něj naskakuje a tváří se, že se děsně těší na následný výlet. Jenomže pak většinu cesty prokňourá a propíská, čímž nás dovádí až k samotnému pokraji nepříčetnosti. Obvykle usíná rezignací a vysílením až těsně před cílem cesty. Jak jinak.
Když je tudíž hezky a můžeme mu vystrčit hlavu ven, je klid a všichni jsem šťastní.


 3. Pivoňky kam se podíváš

Já vím, že jsem o nich psala nedávno, ale jelikož probíhá jejich hlavní sezóna, nemůžu je ve svých šťastnostech nezmínit.
Jsou totiž všude, za plotem každého druhého vesnického stavení , na zahradě u většiny chatařů, jen ne u nás doma. A já je nenasytně okukuju, občas přivoním a taky přemýšlím, jak si alespoň jednu nenápadně utrhnout. Zatím jsem to neudělala :)
A když pak řeknu Kubovi během výletu, že mě nedávno maminka upozornila na místo poblíž, kde jich kvete nepočítaně a on jen kvůli tomu, abych si je mohla očichat a vyfotit udělá zajížďku, jsem to nejšťastnější děvče toho nejbáječnějšího kluka: o)






4. První letošní koupání

...proběhlo tento týden, kdy to v těch vedrech snad ani nemohlo dopadnout jinak. A jelikož bylo první po dlouhém studeném roce, bylo tudíž zatím tím nejlepším a nejšťastnějším :o)

5. "Venkovní" spaní

Jelikož (zatím) nemáme plot a při spaní by nás tak mohly okusovat srnky, ani nemáme (zatím) dostatečně velký balkón kam bychom se všichni vešli, spíme při teplých letních večerech "venku" tím stylem, že otevřeme balkónové dveře dokořán a usteleme si přímo před nimi. 
Je to trochu provizorní, ale efekt "spaní venku" je i tak dostačující a ten čerstvý letní vzduch celou noc, prostě báječný. A když se k tomu přidá ještě nějaká pořádná bašta na našem novém postelovém podnose, vznikne chvíle ve kterém se cítím naprosto....ano přesně tak - šťas-tná ! ♥


 A jaké byly v posledních dnech ty Vaše šťastnosti?

7 komentářů:

  1. Z "Elvinka" jsem se rychle přeorientovala na celou "Lesní družinu", jsem tu, pročítám, kochám se, usmívám - zkrátka jako vždycky. ;-) Teda povím Ti, lesní vílo, že tohle jsou tedy opravdové Šťastnosti s velkým Š. Přesně tak si představuju "umění žít" a radovat se z každého dne. Víš, jak jsi mi jednou psala, že kdybych odjela na dovolenou, vlezla by sis ke mně domů, prohlížela knížky a mé koupelnové voňavky a všelicos dalšího? Tak já jsem na tom stejně - až někdy celá vaše smečka odjede, vlezu si k vám malým sklepním okýnkem a budu se dívat, žasnout a radovat...;-)
    Potěšila jsem se u Tebe na MAX. Děkuju. ;-)
    Pac a pusu posílá Vivi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A víš co je nejsrandovnější milá Vivi? Že já jsem "uměním žít" a hlavně "uměním prožít a vnímat přítomnost" nikdy moc neoplývala. Naučil mě to až (a stále učí) les a taky jedna neskutečně milá holka s šátkem ve vlasech z toho nejroztomilejšího blogu co znám ;)

      Vymazat
  2. Tedy, nemůžu, než závidět. Jsem otrávená (připadá mi, že psychicky i fyzicky) z Prahy a když u Tebe vidím ty pivoňky, pejska u vody nebo houby a hřibačku (hezké, my říkáme klasicky houbovka), je mi úplně teskno, zašila bych se někam do lesa tak na měsíc a nic by mi nechybělo:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo tak přijeď k nám, místa tady máme dost, teď prší takže hub bude po dešti taky určitě spousta a můžeš si pobyt odpracovat a zároveň se fyzicky odreagovat u nás v dílně! :o)

      Vymazat
    2. Jó, s mononukleózou byste mě tam tolik nechtěli:D Ale neříkám, že to nezní naprosto pohádkově!:)

      Vymazat
    3. Jéjej, tak se hlavně brzy uzdrav! Alespoň teď můžeš využít volný čas na psaní nových skvělých článků - na všem zlém se musí hledat něco dobrého;)

      Vymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥