neděle 9. srpna 2015

Na návštěvě u nás v ložnici - detailní průzkum

Už nějaký čas Vás chci vzít k nám do ložnice. Ovšem jen s těmi nejlepšími úmysly. Se ví :)
Dnes ráno jsem se probudila s obzvlášť dobrou náladou jako už dlouho ne a ještě s polozapelenými očky tu naši ložnici nafotila. 
Ani mě to nestálo příliš úsilí a času, jelikož spíme celé léto v obýváku u balkónu a tak jsme nemusela stlát a uklízet. V ložnici tak momentálně vegetí hlavně Joey, který se sem chodí uložit když si od nás potřebuje odpočinout. Vždycky když už ho moc mačkám a ňuňám hodí na mě takový ten pohled jako "no jo ti zas přeskočilo" a odšourá se do ložnice kde se nerušeně natáhne a má celou naší postel jen pro sebe. Jó má se jako král to naše zvíře...

Ale teď už zpátky k ložnici. Vyvíjela se docela dlouho a vlastně se vyvíjí neustále. Dlouhou dobu jsme v ním měli jen postel a nic víc. To už jste však mohli vidět tady. Nikdy jsem ji vlastně nedávali nijak dokupy ani neplánovali, jak by měla vypadat. A tak se nám dala dohromady tak nějak sama. Je plná nábytku z naší dílny, nočních stolků po prababičce, našich fotek, starých talismanů a oblíbených obrázků. Je to takový náš typický barevný mišmaš já se v ní cítím moc dobře. Obzvlášť od té doby, co v ní přibyl toaletní stoleček, tady trávím dost času.


Každé ráno se u něj dávám do pucu, maluju si tady řasy a kreslím linky, jen co vylezu z koupelny. Ale usedám k ní taky s tužkou a blokem v ruce, když maluju, vystřihuju, lepím nebo píšu. Je to takový můj stoleček kreativity. Bez počítače a jiných rušivých elementů. Někdy se díky němu přenáším tak trochu v čase a občas si připadám jako dívka ze starých románů. A když si kartáčuju vlasy, většinou si vzpomenu i na Kate a v duchu se přenáším na Titanic (a jsem tam v době, kdy ještě plul teda:), představuju si že mám taky tak krásné rudé vlasy (vždycky jsem toužila býti zrzkou) a zasněně kartáčuju a kartáčuju. Jen pořád čekám, kdy přijde někdo zezadu a připne mi na krk to srdce oceánu... 
Toaletní stolek je jedna z těch věcí, která mi pomáhá denně zpomalit a užít si přítomný okamžik. Je to zkrátka přesně ten nepotřebný kus nábytku, který nepotřebujete dokud jej nemáte.


Další věcí, která je u nás v ložnici docela nová, jsou polštářky na posteli. 

Ještě před nedávnem jsem totiž prohlašovala, že nikdy, nikdy, nikdy nepodlehnu tomu trendu titěrně malého polštáře a tlaku trhu na velikost mého povlečení. A že se nikdy nikdy nikdy nevzdám svého velkého polštáře. No jak vidíte, lidé i časy se mění. Zjistila jsem, že menší polštář kupodivu neznamená menší pohodlí. Navíc ty malé polštářky vypadají na posteli prostě líp, co si budeme povídat. A v neposlední řadě mi to dalo prostor k tomu, abych mohla tu naši postel trochu víc opolštářkovat. Kuba sice vždycky všechny ostatní polštáře protestansky vyháže všude kolem když jde spát, ale já si je užívám. Ani mi tolik nevadí, když je každé ráno sbírám a skládám zpátky. Jen tak nějak vím, že 5 poštářů je v našem případě polštářové maximu, které jsme schopni oba snášet aniž by to mělo hlubší dopad na náš vztah. Když si vzpomenu na interiérové fotky postelí, kde je postel většinou zapolštářovaná snad tuctem malých či větších polštářů říkám si, že v takové posteli zaručeně nemůže přespávat žádný chlap! 



A jak říkám, neuklízela jsem. A tak jsem fotil tak, jak to leželo. I s mými novými letními šaty, které určitě někdy nafotím pořádně, jelikož jsou mojí novou letní láskou. Šila je jedna šikovná švadlenka, která si říká De Luz a inspiraci na ně jsem našla na Maruščiném Instagramu. Snad se na mě Maruška nebude zlobit, že máme stejné, ale když jsem je uviděla, věděla jsem, že je zkrátka musím mít. Zamilovávám se takhle sice často, avšak v tomto případě ani trochu nelituju podlehnátí svých citů, jelikož jsem si opět potvrdila, že investovat do krásných, ručně šitých šatů na míru, se jednoduše vyplatí. A to i kdybych měla mít ve skříni jen tyhle jediné.


Jsem malíř-patlal a obdivuju všechny umělce. Asi proto nemám příliš odvahu více prezentovat má skromná díla, jež jedno z nich obývá i naší ložnici. O co míň umím malovat,o to víc mě to však baví. Je to taková moje terapie a nemám v tomhle směru žádné ambice. Zkrátka vezmu plátno a barvy a vyblbnu se. Obraz je většinou hotový ještě v ten den. Nedělám nic složitého a nejraději maluju rukama, občas to vypadá, že i celým tělem. To u hlavy mi odpočívá opravdové dílo umělce. Abych na něj mohla koukat kdykoliv, když si zrovna nevidím na ruku...:)




A jsme zpátky u Joeyho. Je to totiž pes mnoha tváří a podob. Takhle jsem si Joeyho jednou přivezla domů, poté co se vyřádil na rozblácené zahradě s babiččiným psem Arturem. Fotky jsou vůbec důležitou součástí naší ložnice a jelikož se na sebe moc ráda nekoukám a Kuba se zas nerad fotí, jejich obsahem je většinou právě to naše mimino.

Ahoj jsem Joey. Můžu dovnitř?




Ložnice je vlastně takovým mým pokračovatelem dětského pokojíčku. Na polici odpočívá má dětská plyšová elita nebo dárky od kamarádů a vedle DIY květináče s polepem z ubrousků mám položenou svoji dřevěnou panenku z dětství, která je pro mě velkým kusem nostalgie. Puntíkaté šaty na věšáku už pomalu celé léto a čekají na to, až je konečně přešiju. Když to tak dnes vidím, dávám si to dnešním dnem za úkol číslo jedna.


Jelikož nemaluju zas tak příliš často, můj malířský stojan, který mi Kuba postavil k 25. narozeninám většinu času spíše podepírá obrázky a fotky. Ve své volnočasové aktivitě je za elegána a překřtila jsem ho na Dolfiho. Yoga dogs plakát je další taková moje srdcovka, protože musíte uznat, že ti jógoví hafani jsou zkrátka k sežrání. Vždycky mi vyloudí úsměv na tváři a to na ně koukám už pěkně dlouho.



Tak já budu doufat, že se Vám u nás v ložnici líbilo a naladila jsem Vás na sladké a klidné sny. Loučím se a zas příště ... 


4 komentáře:

  1. Líbilo, a líbí...:-)
    Hurá už mám tieto pásikavé obliečky doma, kúpil si ich Milo, ale za svoje...ja som na mizine, úväzok v súvislosti s Milom mi skrátili na polovicu...takže budujeme ďalej.., palety , vosk na drevo, tabuľovka atď....Tú vec som nepredala , ale darovala, tak som si nezískala žiadnu rezervu, z ktorej by som si mohla váš bielizník presunúť k nám ...:o(
    Veď aj posledné posty u mňa sú len o týchto investíciách : vosk na drevo transparentný, sivý, biely, tabuľovka a palety...ešte biele závesy, a tie sa chystám zapošiť
    :-)))))))))))))
    Páči sa mi tvoja domácnosť, a spálňa veľmi, to hravé výtvarno !
    Kiež by moja dcéra takto vedela vytvárať zázemie sebe a mužovi....

    OdpovědětVymazat
  2. Teda nádherné útulno zas na mě dýchlo. Všechno je tak příjemné, úplně se rozplývám :-). Fandím, co se výtvarna týče, já tuhle terapii prostě miluju, zvíře v ložnici hned všemu dodá legračnější nádech a Joey je prostě nádherný, u psí jógy jsem se hrozně nasmála a když si popisovala svůj toaletní stolek, tak jsem Tě úplně viděla jak jsi zasněná a češeš si vlasy, tohle máme stejné, akorát můj stolek není tak stylový a protože mám zbrusu novou ložnici spojenou s ateliérem (říkám tomu pidiloft v jednom pokoji) tak se mi najednou spojil i kreativní stůl, kde maluju na plátno či papír se stolkem, kde maluju sebe :-).....Ach a ty šaty!!!!!!! Nádherné! Užívej si krásně snění ve své ložnici! :-*

    OdpovědětVymazat
  3. Nedávno jsme si také objednávali něco z internetu, konkrétněji jsme tedy zvolili eshop luceda.cz a musíme říct že to je opravdová paráda. Člověk se nemusí o nic starat a hned má prostě hotové věci v košíku a co by dup to má v pokoji, respektive v ložnici. Perfektní.

    OdpovědětVymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥