středa 7. ledna 2015

Bučkožrout veganem: 4.- 6. den

Pro ty, kterým se nechtějí číst moje nekonečné slohy o jídle:

Jsem stále veg, cítím se dobře jak už dlouho ne a až na pár chvil kdy mi přímo pod nos vonělo maso, mi zatím nic ze "zakázaného" nechybí.

Pro ty, co si rádi počtou: 

(ps- děkuju za Vaši podporu. Fakt jsem nečekala že to budete číst;)


Neděle 4.1.2015

Poprvé zkouším na snídani jednoduchou avokádovou pomazánku (rozmačkané avokádo+olivový olej+sůl, pepř, trocha citronové šťávy). Moc mi chutná, jen to příště chce o dost menší tu kapku citrónu. Odpoledne si ohřívám tempehové kung-pao z předešlého dne a přitom vařím Kubovi oběd. Uzeno, knedlo, zelo. Uzené krájím a vařím ve vodě, knedlík vytahuju z mražáku, takže si vlastně hraju jen se zelím. Ještě že zelí na cibulce lehce zaprášené moukou je veganské. Protože při vaření pořád ujídám a říkám si, že to zelí umím fakt dobře :) Vyndávám uzené z vody a jak jsem už lehce hladová a masénko mi voní přímo pod nos, dostávám na něj chuť. Vůbec poprvé dostávám fakt chuť na maso a s radostí bych se do něj zakousla. Nezakusuju a dojídám raději kung-pao s rýží. Dneska už mi tak nejede. Přehnala jsem to s těmi arašídy a tempehu je v tom zbytku taky až moc. Z arašídů mě bolí mírně břicho a tempeh se mi tímto mírně znechutil. Včera to ještě šlo ale dneska si říkám, že na něm nic moc dobrého nenacházím a jsem zvědavá, jestli budu podobně chladná i k ostatním veganským alternativám (robi maso, seitan....). Mám holt mlsný a náročný jazyk a to se nemění ani s veganstvím. A je mi jasné, že jestli mi má jakákoliv změna stravy projít, musí mi hlavně CHUTNAT! Ještě že jsem měla alespoň to dobré zelí ... :) Chuť si ještě spravuju sklenkou pomerančového džusu.

Na sváču si dávám hroznové víno a večer dojídám avokádovou pomazánku ve stejném provedení jako ráno. Tohle mi chutná.




Přemýšlím, co bych mohla jíst další den. Mám doma spoustu kořenové zeleniny a řepu. Rozhoduju se pro zeleninový boršč do kterého krom kořenové zeleniny, cibule, brambor a řepy přidávám ještě čerstvé zelí a rajčata z plechovky. Vaří se to pěkně dlouho ale chci aby byla všechna zelenina pěkně měkoučká a chutě se propojily. Nakonec je z toho pěkný kotel polívky a já si říkám že to budu jíst ještě v pátek!

Večer konečně rozbaluju lunární kalendář, který jsem si naježila a čtu si. Zjišťuju, že zítra je úplněk. Kalendář radí držet o úplňku půst. Je to takový kritický den, kdy příroda i tělo do sebe vsakuje všechno naplno, tudíž se i snadno přibírá a očista je velmi vítaná. Říkám si, že to není zas tak špatný nápad vzhledem k tomu, že mám na plotně zásobu zeleninové polívky se kterou bych nakrmila celou naší lesní osadu. Rozhoduju se proto pro částečný půst. Celý den budu jíst jen tu polívku.

Pondělí 5.1.2015

První pracovní den po dlouhých 16 dnech volna, úplněk a ještě k tomu celodenní půst. Kritický den jak vyšitý!

Zelený ječmen si dávám až v práci, k tomu kotel čaje a velkou sklenici vody. Čekám brzký nástup vlčího hladu ale sebou mám jen tu polívku. Nikdy jsem nedokázala držet půst a vůbec jakoukoliv dietu. Většinou mám už po půl dni pocit že umírám na podvýživu a snědla bych i Joeyho. Takový stav mívám i po ránu, když se do půl hodiny od probuzení nenasnídám. Zkrátka typický otesánek.

Celý dopoledne jsem ovšem naprosto v poho. Hlad nemám ani v nejmenším.
Kolem půl dvanácté mi kolega voní s hovězími ptáčky u stolu. Že prej ve společenské místnosti je zima. Bože, to voní!! Vůně masa mě na chvíli paralyzuje a tak si jdu raději dát tu polívku i když jinak nemám ani moc hlad.

Zeleninový boršč. Ve finále to bylo víc jídlo než polívka:)
Za dvě hoďky si dávám druhý menší nášup polívky. Mírný hlad, ale nic hrozného.

Kolem čtvrté mi volá mamka že četla článek a jde vidět (slyšet), že má ze mě radost a zároveň je udivená. Takový zápal z mojí strany určitě nečekala. Připomíná mi, že je dneska úplněk a že drží půst. Chlubím se, že já taky. Mamka od rána nejedla ještě vůbec nic. Obě si notujem jak nemáme hlad a že je to super. Jakoby v době úplňku držet půst bylo nějak jednodušší...

Po práci se stavuju do obchodu pro pár "maličkostí". Nakonec nechám v obchodě víc jak litr. Ale nakoupeno opět na pár dní a několik věcí opravdu do zásoby (velkou sklenici tahini pasty-modlím se ať se hned nezkazí, to by byla fakt škoda nebo dýňový olej...).

Přijíždím domů a jsem celá natěšená jak se pustím do vaření. A taky mám nezvykle dost energie a dobrou náladu. Což je divné vzhledem k prvnímu dni práce po takové době volna a prázdnému žaludku.
Peču si papriky a lilek na zítřejší snídaňovou pomazánku a pouštím se i do falafelu. Koupila jsem si dvě plechovky cizrny protože jsem si ji zapomněla doma namočit. Falafel jsem nikdy nedělala ale příjde mi to tak jednoduché že si  říkám že není co zkazit. K dvěma plechovkám cizrny přidávám asi dvě lžičky tahini pasty, citronovou šťávu, olivový olej, sůl, pepř, římský kmín a trochu koriandru. Ten jsem doteď taky nepoužívala. Hrozně mi voní!

Rozpaluju pánev a chystám se smažit kuličky falafelu v rozpáleném oleji. Nahážu jich tam rovnou plnou pánev. Jenomže kuličky se mi najednou doslova roztavujou a jejich konzistence přecházejí do oleje! Za chvíli jsou poloviční a s oleje se utvořila nepěkná připálená směs připomínající zdrclou omáčku. Nechápu, kde se stala chyba. Dávám teda zbytek falafelu i vylovených kuliček vychladit na hodinu do ledničky jak se doporučuje. Jestli nebyl zakopaný pes v tomhle, tak nevím.

Po hodině se opakuje to samé. Kulička mi prostě nedrží pokupě. Odevzdaně to všechno hážu na plech a vkládám pokapané oliváčem do trouby.
I tak je falafel prostě divný. Suchý a kuličky se pořád rozpadají.
Nevím co jsem udělala blbě. Sice mi ve falafelu chybí základní pojidla jako mouka nebo vajíčko ale podle receptů z netu by to mělo jít i bez nich. Nemám ráda, když se mi v kuchyni nedaří a připadám si jak nejhorší kuchařka. Příště zkusím dát ještě míň citrónové šťávy, cizrnu nemixovat ale jen promačkat ať zůstane trochu víc strukturovaná a vychladím před smažením na max. Jestli máte ještě jinou radu a zkušenosti se smažením falafelu, prosím podělte se, budu vděčná...

Mezitím beru do ruk papriky a lilek, které jsem dala hned po upečení v troubě zapařit do mísy pod igelit. Oboje jde krásně oloupat. Hážu to do mixeru spolu se stroužkem česneku, solí pepřem, oliváčem a vinným octem. Víc netřeba. Je z toho báječná zeleninová pasta. Trochu tekutější ale věřím že po zchladnutí ještě ztuhne.

Dochází mi, že jsem si spolu se zeleninou nedala péct česnek na dip do falafelu.
Hážu dodatečně celou palici neloupaného česneku na plech a dávám do naší zázračné trouby pod funkci gril. A jdu okounět na počítač.

Po deseti minutách si všímám nějaké divné mlhy.
Nedošlo mi, že samotný česnek se bude péct rychleji než když ho peču společně se zeleninou. Tudíž je na uhel. Další malér v kuchyni je na mě už příliš, kor když se  mi to normálně nestává. Otvírám okno v kuchyni dokořán a díky tomu zjišťuju, jak je venku božsky! Úplněk osvětluje tu čerstvě napadanou bílou nádheru a hustě pocukrované stromy i vše okolo. Je tam tak nezvykle pokojno a útulno. Chci tu atmosféru zachytit a tak se pokouším fotit, ale při tom nedostatku světla to prostě dost dobře nejde.


Venku je tak krásně že je mi taky krásně a už se nezlobím ani na nepovedený falafel, ani na spálený česnek ani na sebe. Chce se mi ven! Jdeme i s Joeym a mě nepřestává fascinovat ta venkovní úplňková a zasněžená mystická nálada.

Chystám ještě čerstvou zeleninu do placek na falafel. Placky jsem koupila už hotové, špaldové. Domácí by byly lepší ale chce to trochu kompromisu abych v té kuchyni přes týden nepřirostla k zemi. Tím tedy moje příprava jídla končí.

Večer se stavují na skok kamarádi, co mají zkušenost s falafelem. Dávám jim ochutnat a zkoumáme možné příčiny nezdaru.
Kubu ujišťuju v tom, že si zítra může místo prvního veganského jídla, které jsem se s nich chystala sdílet, dát raději tu kupovanou sekanou :)

Svůj půst ještě v noci v posteli oslavuju jedním brusinkovým ciderem. (já vím... :)

Úterý 6.1.2015

Ráno zkouším onu paprikovo-lilkovou pomazánku. Je tuhá a chutná dobře. Spíš než pomazánku mi ale pořád připomíná takový dip a umím si jí moc dobře představit k nějakému pečenému masíčku :)

Pomazánka z pečených paprik a lilku
Odpoledne si dávám ten nepovedený falafel. Ovšem v tortilách, s čertvým salátem a zeleninou a pěknou dávkou dobroučkého česnekového dipu je to nakonec dobrota! Druhou tortillu už skoro neumím dojíst. Malinko jsem se přecpala. Ale bylo to fakt moc dobré a takové poctivé jídlo. Žádné náhražky a vůbec mi nepřišlo veganské ve smyslu, že bych se v něm o něco ochuzovala. Takže jestli chcete udělat veganský oběd i své drahé polovičce a nalákat ji tak na zdravější stravu, doporučuju tuhle kombinaci. Ovšem chce to vychytat ten falafel.

Falafel, špaldovo-ovesné placky, česnekovohořčicový dip, zelenina
Ještě cestou domů z práce se cítím nacpaná. Dneska jsem s Kubou poprvé do tanečních a tak si říkám že je to fajn, že ten přebytek jídla a plné břicho alespoň trochu vyhýbu. Měla jsem víc poslochat kalendář, pro dnešek víceméně platí to, co pro včerejšek a já cítím že ta nadmíra jídla dělá mému žaludku větší potíže než by dělala jindy.

Než se ale vypravíme i tak mi stihne ještě trochu vyhládnout. Při představě dvou hodin tance a té dlouhé doby než se budu moct zase najíst se raději ještě v rychlosti cpu plátkem žitného chleba a zbytkem pečené pomazánky. 

Od rána jsem neměla ječmen ani chlorellu a cítím jejich absenci. Zrovna dneska by mi bodly ale já na oboje úplně zapomínám a fičíme tančit. 

Jsem pořád nějak nafouklá a s plným břichem se mi netančí úplně nejlíp. Na těch pár základních kroků však stačím, první lekce je co se do pohybu týče, docela leháro. Horší je to s psychikou. Ani ne tak mojí jako Kuby. On tančí, chápejte! On, ten rebel co chodil celé mládí místo do tanečních jen na kolony svých kamarádů a to jen proto aby si tam zapařil a okukoval cizí holky...:) A teď tančí! Sice s trochu ztuhlým výrazem i rameny ale tančí. Vím že to celé dělá kvůli mě a jsem z toho dojatá ... :)

Večer cestou zpátky domů přichází klasická otázka. "Jedem na hambáč??"
Odolávám a tentokrát to není až tak těžké. Břicho mám pořád plné. 

Doma jsme v 11 večer, já lehce ovíněná ještě vařím čočku na druhý den a ani mi to moc neva. Mám dobrou náladu a břicho konečně trochu splasklo. Šňupu chlorellu.

Dávám si malou testovací a chuť ukojovací misku čočky na opečené cibulce s lehce zaprášenou moukou na dobrou noc, koukáme na Simpsny a usínáme...


11 komentářů:

  1. super, ať to tak jde dál :). Do falafelu sama dávám mouku (ale zdravou pohankovou) a peču v troubě, to je sázka na jistotu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tip, ok příště zkusím přidat aspoň ždibec mouky, snad se to povede!

      Vymazat
  2. Špaldové placky s falafelem vypadají moc hezky, hned jsem na ně dostala chuť! Taky mě zaujala avokádová a paprikovo-lilková pomazánka, ty budu muset někdy vyzkoušet! :)) A obdivuju Tě, že si každý večer vaříš jídlo na druhý den...na to já jsem strašně zdechlá. Ať to jde takhle dobře i dál! :)) Evi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, vařím. Někdy se mi nechce ale žijem v lese tak to jinak nejde. Teď je to o to víc náročnější, když chystám jídlo ještě zvlášť pro sebe. Jeden z důvodů proč by u mě bylo veganství trvale neudržitelné...Těší mě, že jsi na něco z toho dostala chuť. Protože vím že ty fotky mých jídel mají do foodblogové kvality daleko ale líp to prostě fotit nestíhám! (hlad:)

      Vymazat
  3. Falafel ze syrové cizrny totiž, jenom namočené... pak to líp drží (ale stejně mi přijde, že to není žádná sláva ani tak, radši to vždycky peču)... A suchý mi taky přijde vždycky, ale s dipy pak paráda :) A jde ti to krásně, držím palce ať se daří dál!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha ale myslím že v té plechovce je taky jenom naložená a ne vařená...i když si tím nejsem jistá. Okej, příště to prostě prubnu s doma namočené cizrny. Díky za tipy;)

      Vymazat
  4. Teda, držím palce ať Ti to jde ještě dlouho! Máš můj obdiv, hlavně za to večerní vaření, k tomu bych se já prostě nikdy nedokopala... Jsem na to moc velkej lenoch. Sem tam taky něco ukuchtím, ale každej den bych to fakt nedala. Avokádová pomazánka je výborná, falafel jsem ještě nezkoušela (a po přečtení už asi ani nezkusím :D). Ale když čtu jak se vyrábí, tak mi přijde, že to je vlastně bez pečení a smažení jako hummus, ne? Tak to bych jen zapekla ty placky a baštila :o).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Deni, to mě mrzí že jsem tě tak odradila od falafelu :D Beztak jsem jen poleno, zkus ho! :) Jo, složení je podobné hummusu, jen to není tak tekuté. A vařit vařím i tak skoro každý den, jinak to tady v lesíku holt nejde..

      Vymazat
  5. Zeleninový boršč jsem dělala včera, miluju ho, ale místo čerstvého zelí dávám kysané a taky kousek rajčatového protlaku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky dávám většinou kysané, příjde mi to chuťově lepší!

      Vymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥