pondělí 29. srpna 2016

O červených vlasech

Bude tomu sice už nějaký ten rok, ale stále se mi občas zasteskne po mé červené vlasové éře. Vždycky mě fascinovaly zrzky. Zrzavé vlasy jsou kouzelné, nepřehlédnutelné a zkrátka nevšední. 

Jedno ráno, po shlédnutí Moulen Rouge se zrzavou Nicole Kidman, jsem si spontánně řekla, že to zkusím. I přesto, že jsem věděla, že jako studený letní typ zdaleka nejsem na zrzavou ideální adept. Naskočila jsem do drogérie a vzata tu nejzrzavější zrzavou.Nevím co jsem tenkrát čekala, že provede na mých tmavých vlasech obyčejná drogérková barva. První pokus tak skončil jemným zrzavým nádechem. Líbíla se mi ta změna, ale chtěla jsem víc! :)


Udělala jsem další spontánní chybu a jen po pár dnech barvila znovu. Dnes už ani nevím čím, snad jen tmavší zrzavou drogérkovou.


Od původního zrzavého záměru jsem se tak nějak dostala k červené. Konečně jsem se trochu uklidnila a řekla si, že ta červená (a pokud možno co nejstudenější), bude pro mě přece jen lepší volba. A že když už červenou, tak teda pořádně. No a bylo jasné, že bez návštěvy kadeřnictví to nepůjde.

Bohužel s kadeřníkem jsme se nějak nesešli a i když jsem mu ukázala přesné obrázky toho co chci, skončila jsem s nudnou tmavě červenou jakou u nás nosí ženy v letech. Rozhodla jsem se to vzít do vlastních rukou, protože kadeřníkům nevěřím a tahle zkušenost mě opět jen utvrdila.


Naštěstí mi došlo, že bych si taky mohla docela lehce zničit vlasy a odbarvovat se na blond se mi zrovna dvakrát nechtělo. Po prohledání internetu, jsem si v kadeřnických potřebách koupila profi barvu Majicontrast, která odbarvuje i barví v jednom kroku. To byl takový ten krok, který jsem měla udělat hned na začátku a ušetřit si všechno to barvení. Barvy Majicontrast je třeba míchat v požadovaném poměru s peroxidem a tak jsem se konečně svěřila do rukou kamarádky, bývalé kadeřnice, které ještě jako jedinné věřím. A začala ta pravá červená jíízda:) Nemám z té doby moc dobrých fotek, ale vězte že na denním světle a obzvlášť na sluníčku, jsem svítila na sto honů!



Jenomže červená se z vlasů samozřejmě smývá rychlostí blesku. Je třeba vlasy mít co nejméně, co nejšetrněji a vymytou barvu dobarvovat bezperoxidovými barvami. Odstín červené se mi tak měnil doslova s každým umytím. Přípravků a způsobů, jak pečovat a udržovat si červené vlasy je opravdu hodně. Každopádně tak či tak to vždycky vyžaduje dost času a péče a taky to začne lézt hezky do peněz. Profi barvou z kadeřnictví jsem si dobarvovala jen odrosty a na zbytek vlasů používala bezperoxidové barvy nebo šampóny. Patlala jsem si na vlasy spoustu arganového oleje a pečovala o ně, abych jim to počáteční barvící běsnění co nejvíc vynahradila. Bohužel jak je známo, jednou narušené vlasy už nic jen tak nezacelí a je jen otázkou času, kdy přijdou na řadu nůžky.


Nakonec mě to přece jen přestalo bavit a taky jsem nechtěla skončit jednoho dne plešatá. Zakotvila jsem u méně náročné tmavší zrzavé a když se na to tak koukám, zpětně se mi tahle fáze líbí asi nejvíc.


Postupně  jak jsem přicházela k přírodnějšímu způsobu života a začala koketovat s přírodní kosmetikou, přestalo se mi obecně chtít si dál ničit vlasy chemickými barvami. I když se to nedoporučuje, přešla jsem na přírodní hennu a lyšáckou zrzavou. Nutno ovšem říct, že typický hennový odstín jde k mému barevnému typu asi ze všech nejmíň. Postupně jsem přesedlala na hnědou hennu a vracela se tak zpátky zase ke své původní barvě vlasů.

Dneska bych se už barvila s větším rozmyslem, protože vím, že moje vlasy mohly trpět daleko míň. Ono to odrůstání a čekání na nové vlasy není zrovna krátké. Pokud o červených vlasech snad budete někdy uvažovat, třeba se z mých chyb poučíte a půjdete na to chytřeji než já.


Ať už byly následky mého zběsilého barvení jakékoliv, to bylo fajn vlasové období,které jsem si náramně užila. V červené jsem se cítila tak nějak víc živá, nespoustaná...svobodná.
Jsem ráda, že jsem se stihla ještě tak nějak vlasově vyblbnout, když mi na to puberta evidentně nestačila :)

Teď už si svoje vlasy hýčkám a už nějaký ten rok si je nebarvím vůbec. Člověk stejně zjistí, že i přes všechny ty zábavné změny, je nakonec přirozenost vždycky ta nejlepší volba.

Která fáze mých červených vlasů Vám připadá nejlepší?


Co jsem používala:
Červená profi barva na tmavé vlasy Majicontrast (odstín Rouge)
Bezperoxidová barva na dobarvení Manic Panic (odstín Vampire Red)

Šampóny pro udržení barvy
Arganový olej (tenhle olejíček byl fakt lahoda)


8 komentářů:

  1. Teda, ty jsi prošla odstínů! Mě se na tobě nejvíce líbila ta řvavá červená, hezky tě to zvýrazňuje. Ovšem je mi jasné, že to je jen přechodná vymývací barva, což je na nic. Já jsem se asi v 16/17 obarvila na podobný odstín, potom jsem to udělala ještě jednou, a od té doby jsem na chemické barvy nesáhla a už jen hennuju. Od přírody jsem zrz, ale jen v létě, takže si dopomáhám hennou (a v létě nehennuji a nechávám sluníčko pracovat). Naštěstí jsem nikdy neměla tužby nosit jinou barvu (jen teda v 15, kdy jsem chtěla zelené číro, které mi bohudík bylo zakázáno :D), takže tyhle trable neznám. Ale stejně mi přijde, že barvička, kterou máš teď je nejhezčí, moc hezky ti kontrastuje s očima ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo řvavá byla nejlepší, ale dlouhodobě neudržitelná. To je super, já bych taky chtěla být hrozně zrzka a jen henovat! Ale to bych musela být celá jiná aby to ke mě sedělo a být ten správný barevný typ pro zrz. Tak třeba v příštím životě:D Jsem ráda za ten experiment a už si budu dál užívat svoji průměrnou hnědou :) Tak aspoň že mi jde k těm očím, děkuju moc :)

      Vymazat
  2. To je jak číst o sobě, akorát místo červené bych doplnila blond :-D
    A můžu se podepsat pod tu poslední část o vyblbnutí se... Fakt je to aspoň párkrát za život potřeba! :-)

    Jinak mě se na tobě úplně nejvíc líbila ta barva na čtvrté fotce odspodu. Ale je mi jasné, že udržovat to by nebyla legrace a navíc by si člověk fakticky za chvilku zlikvidoval vlasy... Mimochodem - ten arganový olej je super nápad. Taky jsem ho vypotřebovala hromadu, než jsem po roce dala po domácku odbarvené vlasy do pořádku... Tahala jsem dolů tu nejčernější černou a usmyslela si, že budu platinová bloncka... Chudáci vlasy jako... :-)

    Bebe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach my ženy marnivé :) Já mám to štěstí, že pro mě je červená strop. Blond by mi neslušela ani náhodou tak je fajn, že jsem o tom nikdy nemusela ani uvažovat. Kdo ví jak by to dopadlo...:D No ale prostě za ty zničené vlasy to nestojí, nebo možná jo, ale já přišla docela dost o hustotu a těch vlasů už prostě nemám tolik jako předtím a to mě dost mrzí:(

      Vymazat
  3. Ta nejčervenější je nej! Miluju tyhle zářivé odstíny, ale udržet je, to je fuška, to máš pravdu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já víím:) Teď jsem zrovna někde viděla fialové vlasy a zase se na chvilku zamilovala:D Fuška to je velká. I když mě to vlastně dost bavilo, klidně bych to dělala dál kdyby mi to tak neničilo vlasy:/

      Vymazat
  4. Hustýýýýý, líbíš se mi na všech fotkách prostě!!! Je mi líto, že jsem Tě jako červenovlasou divoženku nezažila na vlastní oči, zjevně Ti fakt strašně sluší! Já už koketuju pouze s tou hennou na svých tmavých - šedých vlasech a jsem spokojená, na sluníčku vyvádějí taky pěkná alotria. Stejně jako Ty, mám hrozně ráda zrzky a líbí se mi to, kdysi jsem byla blondýna i zrzka pořádná :-) ale jaksi s věkem to nějak už nelze udržet a ničit si pořád vlasy, jak píšeš - takže jsem přistoupila k tomu nudnému odstínu ženy v letech haha, šediny ještě dlouho nebudu chtít přiznat, jsem šedá příliš.....
    Prostě super článek Raduš a myslím, že i hodně poučný, když vidím svoje dcery, které jsou tmavovlasé a touží po modré a zelené a spol :-))))A oceňuju, žes tady dala tolik fotek sebe samé!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Jako bys psala o mně do nějakých 25let. Co nejzářivější červená! Pak jsem postupně přecházela na přirozenější hnědé odstíny a co se zajímám o přirozenější způsob života, tak nebarvím vůbec. Ani nefénuji, nekulmuji (i na tom jsem ujížděla, pořád samé vlnky a kudrdlinky). A už je to tak 3 roky a vlasy se daly parádně do kupy. Takže jsem sice zpět na své nijaké hnědé, ale nějak jsem si na ni zvykla. Teď mě spíš děsí šediny. Jinak, ty jsi krásná baba, sluší ti to ve všech barvách, ale já bych volila přirozenost :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥