úterý 12. května 2015

Šťastnosti vol.8

1. Luční kvítí všude svítí
Jsem holka a miluju kytky. V tomhle jsem asi všechny stejné. A ne, nemám ráda ty stuhami, chmýřím a tunami papíru obalené pugety z květinářství ( u nás na SM je výběr ve většině květinářství bohužel stále ještě dost otřesný). Nejraději mám ty z louky. A pomněnky obzvlášť. A vždycky si u nich vzpomenu na náš pokřik holčičího skautského oddílu - Pomněnky ze Štítiny to nejsou holky líný. Vedoucí je Bělka, to je naše znělka! (jo, fakt jsme se jmenovali Pomněnky!:D)



2. Bedýnka
Kubík mi postavil bedýnku na dortíky. 
Co na tom, že krapet netrefil velikost a dortíky téměř propadávají. Hlavní je snaha, která se cení. Jo, Kubi jsi šikula:) 
A nakonec ji ještě efektně a naprosto umělecky pocákal. No není ten můj kluk hotový Picasso?




3. Venkovní sezóna zahájena
Jou, jou! Je to tady. Naše lesní hospůdka je po roce opět otevřena. Sice už tady tím pádem nemáme tolik klidu a Kuba se mi v ní dost často večer "zapomíná"(to je holt riziko hospody přímo pod okny), ale jinač je moc fajn nechat si večer po práci pěkně přinést tu svoji dvojku bílého a vychutnat si ji v klidu uprostřed rozkvetlého a rozpučeného lesa. A my v ní stihli těsně před otevřením i oslavu mých a Kubových narozenin. Venku prostě chutná nejlíp, co si budem povídat. A já se zas jednou mohla vyřádit a vařit pro celou rodinu. Špaldové bliny s lososem jako předkrm, domácí gulášek s karlovarským knedlíkem (to zkrátka rádi všichni) a k tomu spoustu dortíků. A samozřejmě to opět nestihla nafotit.

´
Ale hlavně že chutnalo, což asi jo. Protože jsem krom hromady kytek a dobrot dostala i tyhle drsňácké conversky, které báječně kontrastují s mými naopak velmi něžnými, puntíkatými retrošaty. A harmonie vesmíru je opět zachována. Uff...


Krom toho jsem dostala ještě tohle tričko, se kterým jsem se stihla chlubit už i na Instagramu. Ale když já ten bůček vážně tolik miluju...A Karolka to moc dobře ví;)



4. Překonávání svých vnitřních limitů a osvojování si nových dovedností
O to se snažím, momentálně díky pletení a meditaci. A nevím, co z toho mi jde míň. 
Když jsem se rozhodla, že se teda naučím konečně trochu plést, nečekala jsem, že to bude taková věda. Proč by taky. Jako dítě jsem háčkovala, pletla náramky přátelství i vyšívala. Považuji se teda za vcelku zručnou a šikovnou osobu. Ovšem jehlice, jsou úplně jiné kafe! Hladce by šlo, obrace už je peklo. U každé nové řady si navíc nepamatuju, jak zase začít, utíkají mi oka a vůbec se mi to pletení celé plete. Ale prý to chce čas a trénink, tak to teda prozatím nevzdávám i když už bych ty jehlice nejraději vyhodila z okna a řekla Ne, tohle prostě nejde! Ale vono prej jde všechno. Jen se člověk nesmí vzdávat. Tak to teda ještě nevzdávám. Do babičkovského věku času dost a třeba se mi i tu zkušební šálu někdy podaří doplést. Počítám, že aktuálním tempem bych mohla mít hotovo tak za 15-17 let.


A s meditací?
S tou je to ještě horší. Jsem člověk, kterému se v hlavě honí neustále hromada myšlenek. Neumím se duševně vyklidnit (fyzicky, to zas jo, flákání mi jde až příliš dobře) natož najít, nebo spíš vytvořit ten posvátný prosto mezi myšlenkama. 
Vypadá to, že meditovat a plést se budu učit celý  život. Ale právě tyhle zkoušky a osvojování si dovedností, ve kterých jsem absolutně mimo, mi dělá paradoxně radost.

5. Studánkové posezení
Některý z hodných a šikovných chatařů zase o kousek víc zvelebil naší lesní studánku a na místo polorozpadlé lavičky umístil tyhle, jak já říkám, flinstounovské křesílka. Když jsem se byla včera po běhání napít, mohla jsem se se svým květovaným hrníčkem uvelebit do křesílka a popíjet si skoro jako v pokojíčku! A z těhle nezištných a bohulibých lidských činů já mám radost vždycky vážně velkou.


A co Vaše radosti? A komu se taky plete pletení?

11 komentářů:

  1. Ty z louky jsou vždycky něj, to je jasný, taky je mám nejradši!

    Pletení chápu, sice jsem úpletla pár šál, ale uplest něco, co se dá nosit je pro mě vyšší dívčí, nikdy to nemělo žádný tvar, takže už jsem to vzdala, tak držím palce

    A máte to tam krásné v tom vašem lese, závidím ticho, klid i studánku s flinstounkama!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych se chtěla hrozně dopracovat ke svetru protože už mě nebaví ty šolichy z řetězců. Ale nevím jestli to není moc odvážné přání, vlastně určitě je. Ale třeba jednou, tak za pět tisíc miliónů let si budu vysedávat ve vlastnoručně upleteném svetru...Je to hodně vysoká dívčí teda, ani jsem netušila že tak moc. Odteď si všech pletalek vážím teda o to víc! A děkujem, všude to má své pro a proti, ale jo ,je tu fajn:)

      Vymazat
  2. Parádní fotky...taky mám nejradši čerstvě natrhané luční kvítí, je nejkrásnější! :)) A přeji hodně sil při pletení i meditaci...se spoustou myšlenek v hlavě mám taky problém!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Evi, budou potřeba. Možná ten přehršel myšlenek souvisí s věkem. Čím budeme starší, tím budem vyrovnanější. Já v to aspoň doufám:)

      Vymazat
  3. Dievča ty MÁŠ ŠTÝL ! VY OBAJA :)))
    Ale o teba teraz.Gratulujem,Všetko Naj :) objavnejšie
    čarovnejšie
    hlbšie
    uspokojivejšie ...so štipkou
    POPLETENOSTI a NESPOKOJNOSTI a ZVEDAVOSTI :))) ,
    ktorá ti bude udržovať ten životný balans.....umelecký..
    Kytica z kvitnúceho stromu a nezábudok ? Zážitok !
    To vaše bydlisko,bydlo !...Ak je MS tam ,kde myslím, najbližšie som sa k nemu asi priblížila ,keď som bola v Makove ? Pripomína mi to tam u vás M....dobrá párty,skvelé menu,..si šikulka domáca..:)..a tie darčeky ! LOVELY !!!
    Mám rada bodky :) a práve som dozrela k teniskám ,ale k obyčajným čiernym gaťom to dám,ak tiež ešte pár kil dole ,behom, dám :)..pozrem aj ja na túto značku,nosí ju jedna z mojich dcér...
    Kuba nesklamal ! Big size !
    Pletenie,háčkovanie,vyšívanie...dobrý relax...aj meditácia...:) spojíš fyzické s mentálnym :)
    Veľa šťastia obom !
    ...ja som si svoje odplietla ...,ale teraz zrelá som popletenejšia než mladá...behám tiež,ak teda nežijem vo víre života v domácnosti,ale teraz je jeden autík v škole prírode ! a ja sa oddávam začierňovaniu plôch v domácnosti tabuľovou čiernou,neboj pink nechám...:)))



    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MS byl myšlen moravskoslezský kraj:) Vďaka, vy mě vždycky tak potěšíte. Ovšem dárečky to byly všecko, takže styl mají hlavně obdarovavatelé;) Popletenost, nespokojenost, zvědavost...jako bych se viděla:D
      Moje mamka už má taky odpleteno. Ale tím jak se mě snažila naučit ty začátky, oprášila i svoje pletení a doplétá dvacet let rozpletený svetr, hurá:o) Koníčky přicházej, odcházejí a zase přicházeji...
      Taky teď běhám a shazuju...abych mohla konečně nosit sukně do pasu a ne na něj jen pořád koukat! Hodně štěstí při tom sportu, ale zas to nepřežeňte a i s tou černou taky...to je velká radost něco natírat. Jsem ráda že pink zůstane:) Pink a tabulovka, to bude pecka!

      Vymazat
    2. Ďakujem,behám od VŠ,aby som sa vládala učiť..fyzika...:)
      ...behávala som tu v lese pri rekonštrukcii domu ,cez obedňajšiu prestávku stavbárov,aby som to pri autirežime bez oddychu zvládla.....a dávnejšie , vždy pri záťaži ,v stresovom období...teraz mám reakciu na záťaž,neštiepim lepok,laktózu, škroby a celulózu..skoro stále jem celozrnnú ryžu,bezlepk.chlib,paradajky.....ak chcem ďaľšiu zeleninu a ovocie a potlačiť únavu a nepriberať ..tak behám...serotonín mi naštartuváva imunitu :)
      ...a je to jediný čas pre mňa,jediný oddych,dovolenka...a v poslednom čase pes a manžel....každý si niečo na tom,že ich vláčim po lese našli. :):):)
      Ale inak, aj týmto som chcela potešiť ,že aká zrelosť a hĺbka ,až vnútrobunková :)
      Tú farebnú kombináciu som objavila na takom kríku ,bobuľe,že pink a oranž..a zamilovala som si to v poslednom čase,tiež zrelosť...a bojujem proti komercii...
      ...keď si kúpim cool tenisky,tak si potykáme ,dobre ?..a tá t.č.je náhrada za cementovú stierku..industrial...po ktorej prahnem...

      Vymazat
  4. Holka ty me bavis! Omlouvam se za zovialnost ale do lesa se hodí no ne? :) Většinou nepisu a jenom ctu a to velmi rada - o tvých stastnostech, o vašem tvoření a bezbuckove dietě :) Tvé příspěvky me baví podobně jako články Vivi, mám z nich podobný pocit dětské radosti :) Z tech milionu blogu na které čas od času koukam je to výjimečná vlastnost. Prostě me baví když te něco baví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já mám vždycky hroznou radost z takových komentářů...a chuť koupit Vám (Ti?) alespoň zmrzku nebo tak něco:) Někdy si říkám, jestli to má vůbec nějaký další smysl (krom toho že mě to baví) dělit se o svoje radosti a starosti, když jsou tak běžné se starostmi a radostmi tisícovky dalších lidí. A pak se dozvím že to někoho dalšího krom mě taky baví...to je prostě superúžo! Děkuju ♥

      Vymazat
  5. Tvoje šťastnosti miluju, páč jejich čtení mě dělá šťastnou :-)))) ach, pomněnky!!! Taky jsem neodolala a natrhala :-) a Tvůj kluk je Pollock - to je jasné - krásně pocákaná bedýnka - ryzí umění :-)
    Tak ať jste hóódně šťastní! :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Štěstí je třeba šířit, ať se nám jen tak zbůhdarma nevyprchá do hloubi toho našeho širého lesa...A já jsem ráda , i kdyby měli být jen pro tu jednu jedinou Emku zlatou ♥ Já se štěstí pořád učím, pořád ho neumím nějak docenit a pořád mi utíká mezi prsty i když ho mám přímo před sebou. A tak proto ty šťastnosti...pro Vás, ale hlavně pro mě. Snad to není příliš sobecké...ale já se dělím, tak snad ne :)

      Vymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥