pondělí 25. srpna 2014

Šťastnosti vol.4


1. Vyrostla mi levandule.
Moc nevím, kdy se má taková levandule správně sklízet a tak jsem jí utrhla možná už trochu pozdě. Stačila totiž už částečně opadat a tak není úplně frstclas. Ale je to moje první sklizeň, takže svůj svazeček považuju i tak za úspěch hodný poplácaní po ramenou. Mám z ní fakt radost a voní mi každý večer před spaním na mém nočním stolku...


2. Tohle je vlastně spíš velká nešťastnost, která mě potkala. Ovšem se šťastným koncem.
Šla jsem si po delší době do Albertu pro svoji milovanou Chunky Monkey od Ben&Jerrys. Vlastně tam jezdím přes celé město jen za tím jediným účelem. Jenže tentokrát, kde nic, tu nic. Po krátkém rozhovoru s kolemjdoucím brigádníkem bylo jasno - celou ledničku s Ben Jerrys zmrzkama zrušili! Celkem to chápu, na náš rázovitý kraj je to přeci jen krapet dražší pochoutka. Ale co teď budu dělat? Musela jsem vypadat vážně hrozně nešťastně, jelikož se mi vzápětí začal milý prodavač-brigádník za celou společnost omlouvat :) Tehdy mé smutné oči spočinuli alespoň na kompromisu v podobě vanilkové Haagen a banánků v čokoládě, (okej, nebyl to můj nápad, ale nápad mého geniálního muže, který má v podobných situacích vždycky nějáké elegantní řešení), což mě v danou chvíli vcelku uspokojilo. 
Ale co příště? Co já budu bez té svojí zmrzky dělat? Mám zas zkrátka o důvod víc za ní cestovat...kamkoliv!...Protože vyjma u nás, je k dostání snad všude. Že by se vážně na všem zlém dalo najít něco dobrého?


3. Minule jsem básnila o tom, jak se nám teď dostává pravidelně každou středu báječného domácího tvarohu přímo na náš stůl. Trochu jsem kecala, protože to není každou středu ale čtvrtek. Orientace v čase není mojí silnou stránkou... A hlavně jsem zapomněla na domácí mlíko, které k nám domů chodí od stejné slečny kravičky. Domácí, domácí, nad to zkrátka není...! A musím přiznat že za sebe mám snad ještě o kousek větší radost z nové veselé skleněné lahve, kterou jsem pro tyto účely prostě MU-SE-LA zakoupit, než z jejího samotného obsahu...Ach, ta marnivá ženská duše...


4. Luční kvítí u nás v lese už skoro nikde neroste. Letos bylo vůbec pryč nějak rychle! Proto jsem byla potěšena, když jsem ještě při jedné procházce v lese narazila nečekaně na ostrůvek plný pomněnek.
                                                                               Miluju pomněnky!


5. Po děsně dlouhé době jsem konečně zase začala péct chleba.
Se mnou a s chlebem je to  těžké. Tak ráda bych ho pekla  pravidelně, ale bohužel mi skoro vždycky umře kvásek nebo mi chleba nějakým záhadným způsobem nevykyne a je z něj jen placka dobrá tak pro dědečkovy slepice. Nejsem prostě ten správný opečovávatelský typ, který by kvásek dokázal udržovat při životě. A ono stačí jednou zapomenou, nepřikrmit, a je to v... A chleba z droždí? To u mě není chleba, to je buchta! Pečení chleba z opravdového kvásku je zkrátka děsná alchymie, kterou neustále zkoumám. A když se mi pak takový chleba povede, je to mega šťastnost. A mě se tentokrát povedly dva prvotřídní chlebíky hned napoprvé.
Musím se pochválit. Obzvlášť proto, že od té doby se podobný úspěch neopakoval a já musela už další tři várky vyhazovat ... To mě však neodrazuje od zakládání nového kvásku a absolvování dalších chlebových dobrodružství. Však já na to jednou přijdu! A až budou moje pečící schopnosti ustálené a můj chleba ten nejvypečenější z celého kraje, napíšu o svých pečících peripetiích a pokusech celý článek. Nebo rovnou knihu? :)


6. I když jsou rajčata na balkoně ošklivé a listy mají téměř usušené, přesto se našlo pár odolných odvážlivců, kteří to dotáhli až do (červeného) konce. A jak těch pár prcků chutná! Však to určitě znáte. Ten pocit, kdy zas jednou po roce ochutnáte opravdovou chuť rajčat...Tu chvilkovou slast, než budete opět odkázani na to vodové něco, co se po zbytek roku prodává v obchodě...Jestli takhle nechutná štěstí, tak už nevím...♥



Mějte se krásně a užijte si zbytek prázdnin. Před námi je totiž ještě celých šest dní! No není to báječné?
A léto? To trvá přece ještě dýl!...Nebo ne? Ale jo. Musí!

Pac ♥

11 komentářů:

  1. Jůůůů, to jsou hezké šťastnosti... :) Levandule ...hmmm. Láhev na mlíko je nááádherná, pomněnky kouzelné... a máslenka na fotce u chleba, je prostě úchvatná !!! Pekařka jsem podobně zručná jako Ty, troufám si tvrdit, že několikanásobně horší :) Banánky můžu po kilech a "hagendašku" jsem ještě nikdy neměla. Prý je výborná!! Jsem asi jediný člověk na planetě, který si na zmrzlině prostě nepochutná :)
    Naše úroda rajčat celá zplesnivěla... :( Jsme totiž bio, tak jsme nepoužili žádný plísňohubič. A navíc pěstitelé začátečníci. Ale stejný osud potkal i sousedovic rajčata a to jsou ostřílení pěstitelé. Prý tu řádil nějaký neřád :)
    Léto nekončí...., to je jasná věc.... :)
    Parádní den do lesa :) Kat....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi zlatá Kat, čeho všeho si všimneš;) Tak nezkoušej "Hagendašku" a dej si rovnou Chunkey Monkey. Třeba změníš názor na zmrzlina jako takovou, vážně ;) Mě ta Hagenka nijak zvlášť nechutná ale po té mé se můžu utloct....Ok, beru to tak, že letošní rok zkrátka není rok rajčat a třeba to příští rok zkusím zas. Páč co vím, tak všem okolo mě (kromě dědečka ale dědečkovi vyroste vždycky všecko) měli s rajčaty letos problém... Na tom počasí zkrátka letos není něco v pořádku, myslím že ta naše planeta nám chce dost očividně sdělit že takhle jako ne...tak snad nám to všem dojde dřív než bude pozdě! Krásný den (večer) i Tobě...

      Vymazat
    2. Oukej, Chunkey Monkey zkusím :)
      A planeta se zlobí...., to cítím už dlouho. Ale je hodně trpělivá.... :)
      Krásný den...Kat....

      Vymazat
  2. Tentokrát se mi u tvých šťastností hlavně sbíhají sliny ;o). Dát si domácí chleba s domácími rajčátky, dívat se na stůl s pomněnkami (taky ti ve škole říkal "pomni abys nezapomněl?"), jako dezert zmrzku a pak to všechno zapít domácím mlékem pěkně v pelíšku provoněném levandulí... Musíš se mít vyloženě božsky :o). Moc si to všechno užívej a já se budu těšit na další šťastnosti.. A zatím si tyhle prohlédnu ještě tak dvacetkrát ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach Deni,musím se u Tvého krásného komentáře červenat a tak trochu stydět za to jak se kolikrát rouhám jakže se to mám zase špatně...Máš pravdu,děkuju!a taky jsem si díky Tobě uvědomila že moje "šťastnosti" jsou skoro vždycky složené hlavně z jídla!no jo,mlsný jazyk se nezapře;)

      Vymazat
  3. Tu láhev na mléko mám skoro stejnou, ale teda moc špatně se myje :-/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už jsem taky zjistila! :) A hlavně jsem (už po několikáté) vyhodila ten vršek protože jsem si myslela že je to vršek z nějáké vypotřebované sklenice a tentokrát jsem ho už nedohledala tak mi zůstala jen láhev bez vršku a ta je pěkně naprd:)

      Vymazat
  4. Moc hezký šťastnosti - radosti. Já vůbec mám ráda lidi, co se radujou z maličkostí :-)
    Kdyby mi vykvetla levandule, tak bych jásala. Pár pokusů u mě na lodžii bylo,ale nikdy to nedopadlo a přitom ji prostě miluju. Ale úspěch dílčí je - zatím zasazená máta žije :-)
    Letního lučního kvítí jsem si letos užila, ale i tak bylo rychle fuč, anebo pokoseno...chybí mi louky zarostlé kvítím...ale teď už se opět spoléhám na kvítí z květinářství a pomalu budu nosit domů listy :-)
    Obdivuju Tvůj chlebík, to je level, kterého nikdy nedosáhnu a mlíčko ve sklenici s kravičkou je boží...oceňuji tu kompozici hned vedle Chardonay...u mě mlíko z marketu stojí vedle Ruby Cabernetu :-)
    A rajčata mám úplně stejné! Teď už dozrává jen to poslední rajčátko a zbytek je prostě suška :-)
    A co se týče nanuků, už odmalička mám ráda Mrože, kdy jsem si ho kupovala za korunu a zůstala jsem u něho dodnes, to se mi stává málokdy, ale zas banánky v čoko jsou taky úžasná klasika :-)
    Tak ať je těch šťastností co nejvíce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Em, na balkóně se mojí levanduli taky nevedlo! Asi fakt potřebuje být v zemi...Chleba bys určitě zvládla, třeba ne hned ale jo...já se s ním někdy hrozně trápím a někdy to jde samo. Ale až příjdu na všechny ty drobné nuance které rozhodují o tom jestli bude chleba k jídlu pro mě nebo slepice, slibuju že to sepíšu. To je hezké že sis tak všimla toho vína, u nás v ledničce je poslední dobou pořád nějáké otevřené a zjišťuju že je to jedna z těch věcí která dělá hezčí den. A není to vůbec o alkoholu...stačí půl skleničky ke každému jídlu a hned si člověk to jídlo, i ten den, i ten život víc užívá...Radování se z maličkostí je vážně asi jedinná cesta ke štěstí...

      Vymazat
    2. Taky tu levanduli podezírám, že chce raději do země :-). Když jsme ještě měli zahradu a já donesla párkrát bylinky z květináče tam, jen jsem koukala, co z těch chudinek vyrostlo za keře.
      Ten chleba to je alchymie, to já vím, právě proto to zatím nemám nervy zkoušet . Expert byl na to můj ex-manžel. Jestli na to nemá vliv i úplněk nebo tak hihi...
      Já mám pocit, že právě to vínko je taková útěcha nás chudých umělců a přesně není to o tom klišé, když to tak napíšu "chlastat", jde o to vychutnat právě ty okamžiky pohody, jídla, odpočinku. Třeba si i ráda dám jen nějaké ovocné pivko jen tak po obědě nebo to vínko k večeři...no a když už, tak se po něm dobře spí !-D Taky už mi nesmí v lednici chybět.
      Já myslím, že je to dar umět se radovat s maličkostí a vlastně takový životní "must have" :-D

      Vymazat

Děkuju za každý Váš komentář ♥