Šťastno(sti) v bříšku

    Chtěla jsem zase jednou psát o šťastnostech, ale zjistila jsem, že si mi tu sešlo víceméně samé jídlo! Takže dneska to bude o šťastných věcech, které jsme v posledních dnech do sebe v lese i mimo něj, ládovali.

   Je období jahod. Pro mě snad nejlahodnějšího ovoce, které se dá pojídat na tisíc způsobů. A neznám snad nikoho, kdo by je neměl rád.

Ale víte které jsou ještě lepší? Ještě o fous chutnější a sladší? Jahody lesní!  Máme jich tu sice jako šafránu, jsou tak prťavoučké, že člověk sotva ochutná, ale pro mě o to vzácnější. Ňááám!

    Ve středu jsem se doslova přežrala třešní. Ano, musím to takhle napsat, protože jsem se ládovala fakt jak malé děcko. I když mě samozřejmě asi o hodinu později děsně bolelo břicho. Ale co, příští rok to udělám znova, to se ví ;) 

Nacpat si nekontrolovaně břicho při sbírání třešní a třešňové náušnice za uchem, to je totiž zaručená kombinace, jak se zas jednou na chvíli cítit svobodně, potrhle a jako malá holka.

   Vegetariáni a slabší povahy, zavřít oči TEĎ!

Naši první letošní pstruzi. 

Čerstvě vylovení od místního pana chovatele ryb. K tomuhle pánovi si chodíme pro rybičky celý rok. V zimě pro kapry (a nejen o Vánocích), v létě pro pstruhy. A měli bychom tam chodit častěji! Nejen že je to od nás z lesa báječná procházka, ale jísti ryby dvakrát týdne přeci doporučuje deset výživových poradců z deseti!

   Nastal Čas Mrožů!

K tomu není snad co dodat. Moje oblíbená zmrzka, která je k dostání téměř všude a já bych jí mohla jíst neustále. Třeba místo snídaně, to by bylo báječné. A pak ještě po obědě jako dezert a možná i večer před spaním.  Doma, v práci, venku, prostě všude. 

   Vždycky na jaře a na podzim se koná naše oblíbená gastronomická akce.Občas je prostě dobré vyměnit montérky za šaty, hoblík v ruce za skleničku vína a vyrazit z lesa za kulturou. A když se k tomu přidá to nejlepší víno (co hrdla ráčí), vybrané lahůdky místního šéfkuchaře a banda skvělých lidí, vzniká obvykle jeden z nejbáječnějších večerů v roce.

Krále vín a jarní Den v růžovém jsou už pro nás takové evergreeny.

Letos se navíc Růžový den odehrával vůbec poprvé venku na terase místního 4-hvězdičkového hotelu v krásném a teplém květnovém podvečeru. Člověk si jen tak bezstarostně korzuje se skleničkou v ruce, ochutnává ty nejlepší vina, která se u nás za minulý rok urodila a připadá si na pár hodin tak trochu jako nějáká nóbl VIP celebrita na nóbl večírku :o)

Nechci Vás zahlcovat fotkami všech těch báječných jídel a vín, ale alespoň kuk do letošního jídelníčku. Vše odškrtnuté jsem ochutnala a srdíčkové věci jsou chody, které to u mě letos vyhrály. Ano, kromě jednoho chodu (který jsem alespoň vyfotila, viz výše) a dvou dezertů, se mi letos podařilo ochutnat všechno. 

Jsem holt pěkný žrout když na to příjde...

Tvarohový knedlíček plněný marcipánem na jahodovém tartaru ( z opravdu vynikajících a šťavnatých jahod) ukončoval spolu s růžovým vínem již neidentifikovatelné značky a produkce ( kdo by si to po tolika vzorcích vína pamatoval!) můj letošní ročník. Délicatesse !

A já už se nemůžu dočkat podzimního ročníku.

   Snad Vám tu dneska se mnou chutnalo a něco lahodného na Vás při neděli taky čeká.
Dobrou chuť pokud právě snídáte (obědváte, večeříte...) a celou chutnou neděli Vám přeju ! ;)